Historické milníky vymezující hranice a přelomy epoch se dají určit až s odstupem času. Často se ukáže, že takovými milníky jsou události, které na první pohled vypadaly sice jako důležité, ale přece jen nepřesahují rozměr běžného politicko-mediálního provozu.
Když se tedy v pondělí sešel americký prezident Donald Trump s ruským kolegou Vladimirem Putinem v Helsinkách a ve stejnou dobu na druhé straně zeměkoule v Tokiu Evropská unie a Japonsko podepsaly dohodu o vzniku největší zóny volného obchodu a ochrany osobních dat, nezdálo se, že by mohlo jít o kdovíjak historické události.
Jenže stačí pootočit optiku a události poloviny července roku 2018 mohou mít šanci se zapsat do dějin výrazným písmem. Donald Trump dal Vladimiru Putinovi svým slabým vystoupením zelenou k akcím na ovlivnění nejen blízkého okolí Ruska. Zda a jak tuto situaci Kreml využije, to se teprve uvidí.
A evropsko-japonská dohoda má jeden dosud málo zmiňovaný aspekt: součástí dohody o zóně volného obchodu je i smlouva o vytvoření "největšího prostoru bezpečného pohybu údajů po světě". Jinými slovy, Evropa a Japonsko uznávají vzájemně svoji ochranu dat a důvěřují si natolik, že pohyb dat občanů i firem bude pod vzájemnou kontrolou, ale nebude překážkou obchodu.
Vytváří se tak nový světový pořádek, kde se opět více zvažuje mocenská rovnováha a počítají se jaderné hlavice, ale zároveň se otevírají nové dimenze spolupráce a propojení posilující důvěru, která byla dříve nepředstavitelná − jako je právě vzájemná ochrana dat.
Co se dočtete dál
- Proč je Evropa nyní na globálním hřišti neslabším činitelem a jak by měla reagovat na politiku Donalda Trumpa
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
