Agrofertí "velké domů", zásadní problém Česka. Zákon o střetu zájmů je bezzubý

Zdaleka nejvíc politické moci v zemi dnes drží muž, který současně extrémně vydělává na státních dotacích. Stamiliony, miliardy. Není to samozřejmě žádná novinka. Andrej Babiš je v konfliktu zájmů minimálně od nástupu na ministerstvo financí v lednu 2014. Ale to, že se pevně usadil v křesle předsedy vlády a klíčová místa obsadil lidmi, kteří jsou buď jeho loutkami, nebo mají zájmy shodné s prioritami Babišova Agrofertu, vážnost problému, na nějž jako by si veřejnost už odevzdaně zvykla, násobí.

Premiérovi právníci u formulace "Babišova Agrofertu" jistě zpozorněli. Jenže je nutné věci nazývat pravými jmény. Že Babiš formálně vyhověl pozměněnému zákonu o střetu zájmů a uklidil svá média (jako člen vlády je vlastnit nesmí) a všechny podniky přijímající státní dotace (pro ně platí totéž) do dvou svěřenských fondů, na podstatě věci nic nezměnilo. Babiš sice o Agrofertu mluví jako o "své bývalé firmě", ale miliardářem kvůli tomu být nepřestal. Každá dotace, kterou inkasuje Agrofert, která pomáhá jeho firmám, jde v důsledku do premiérovy kapsy. Kdyby Babiš z vlády odešel, může holdingu znovu přímo šéfovat. To by vlastně mohl i v případě, kdyby spolu se stranami ochotnými miliardářovi pomoci zrušil pár ustanovení zákona o střetu zájmů. Ale proč by to dělal, když ho vlastně nijak neomezuje.

Že takový bezzubý zákon vůbec vznikl, je důsledkem patové situace po volbách 2013. Vítězná ČSSD si neuměla představit jinou vládu než s Babišem. Navíc byli všichni ohromeni výší miliardářova majetku i jeho náhle získaným mediálním impériem, takže skutečné oddělení ve stylu amerických "blind trustů" vlastně nikdo vážně nenavrhoval. Proč?