Evropa zaostává v technologiích, do IT se stále častěji ženou čínské firmy

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě před několika dny otvírali obálky. Sešlo se v nich několik nabídek na obnovu jednoho ze dvou superpočítačů (takzvaných HPC), které v Ostravě pro potřeby vědy i průmyslu běží. Slabší stroj z této dvojice, známý jako Anselm, bude počátkem příštího roku vylepšen. Jedněmi z dodavatelů, kteří by se chtěli na tomto projektu podílet, jsou i Číňané.

Takový krok už není ničím neobvyklým. Čínská společnost Huawei se například v minulosti ucházela o vybudování superpočítače ve Škodovce, nakonec ale nebyla vybrána.

Z Číny se potichu stává superpočítačová velmoc, která v několika ohledech drží světová prvenství. "Je evidentní, že Čína v tomto oboru bude hrát stále významnější roli," popisuje ředitel IT4Innovations Vít Vondrák. "Technologicky na to mají, to už prokázali. Know-how už se na Západě naučili."

Jedním z příkladů je to, že ještě do letošního června Čína provozovala dva vůbec nejrychlejší superpočítače planety. Modely Sunway TaihuLight a Tianhe-2 měly oproti konkurenci v dalších zemích značnou výkonnostní rezervu a až nyní se pořadí mírně promíchalo. Světovou jedničkou se nově stal stroj Summit, vyvinutý americkou společností IBM. Superpočítač běžící v Oak Ridge National Laboratory odsunul čínskou konkurenci na druhé místo. IBM se také s dalším modelem Sierra podařilo dostat na třetí pozici.

Evropa zaostává v technologiích

V tomto směru si Spojené státy vzaly zpět prvenství, v žebříčku 500 nejvýkonnějších superpočítačů světa se ale celkově propadly. USA v něm nyní mají 124 zařízení, zatímco čínský podíl narostl na 206 přístrojů. Čínský podnik Lenovo se se svými 117 superpočítači v rámci top 500 stal největším dodavatelem. Zdaleka nedodává pouze do domovské Číny, svá HPC vyváží také do Spojených států a řady evropských zemí. Huawei se prozatím v žebříčku drží se 14 modely a už dokázalo dodat tři superpočítače z top 500 do Německa a další třeba do Polska, Švédska nebo Kanady. Sugon jako další čínský výrobce drží všech svých 55 strojů doma, v rámci snah o expanzi se mu ale nedávno podařilo vybavit superpočítačové cent­rum ve Slovinsku.

Nejrychlejší jsou ve Švýcarsku

Mezi americkými, čínskými a japonskými dodavateli těch nejvýkonnějších počítačů planety se vedle dvou modelů od ruské společnosti T-Platforms (obě HPC běží na moskevské univerzitě) objevuje pouze jeden významnější hráč z Evropy. Jde o francouzský podnik Atos, který se na superpočítačový byznys vrhl díky odkupu rovněž francouzského výrobce Bull. Atos má v žebříčku top 500 celkem 21 superpočítačů. Většinu z nich dodává do Francie a zbytek pak čistě v rámci Evropy. Nejrychlejší superpočítač v Evropě mají ve Švýcarsku. Dodává ho americký Cray a stojí mimo Evropskou unii. Ze zemí EU je nejvýše Itálie. Její americký stroj od Hewlett Packard Enterprise je na třinácté pozici. Atos se dokázal dostat o příčku níže.

"Superpočítače se považují za vrchol ledovce informačních technologií. Je evidentní, že Evropa v posledních letech v tomto ohledu ztrácí," navazuje Vondrák. I nejsilnější český superpočítač Salomon, který dodává Hewlett Packard Enterprise a o který se tým kolem Vondráka stará, pocítil nástup Číňanů. Při poslední aktualizaci žebříčku se Salomon propadl z 87. na 139. místo na světě. I když je také pravda, že Čína do žebříčku přihlásila asi 30 v podstatě identických modelů, které statistiku poněkud kazí.

To však není zcela podstatné. Důležité je to, že Evropská unie skutečně začala za Čínou, Spojenými státy a Japonskem zaostávat, což může mít řadu důsledků. Superpočítače jsou důležitou součástí vědy. Vědci mohou tyto stroje využívat ke složitým výpočtům. Mohou například simulovat vývoj počasí, chemické reakce, fungování průmyslových součástek a tak dále. Energeticky náročné sálové HPC pomáhají ověřovat vědecké teorie a výpočty. A jak se obecně ví, když nejsou vědecké výsledky, není často ani co přenášet do průmyslu a ekonomiky. Stejně tak superpočítače hrají důležitou roli v obraně.

Závod Evropy s Čínou

Evropská unie na situaci reaguje. Zhruba před rokem Evropská komise rozjela iniciativu nazvanou EuroHPC a letos v červnu byl založen stejnojmenný joint venture podnik se sídlem v Lucemburku. Cílem této nové struktury je vybudovat síť evropských superpočítačů. Ta má do roku 2023 vygenerovat i takzvané exascale stroje, tedy počítače, které dokážou pracovat alespoň s jedním exaFLOPS (10¹⁸ operací za sekundu), což je výrazný skok oproti současným petaFLOPS (petascale) strojům. Pokud se to skutečně povede, Evropa i tak s takovým superpočítačem pravděpodobně přijde později než Čína.

Evropa zaostává v technologiích

Česká republika se k EuroHPC připojila jako jedna z prvních zemí a v chystaných aktivitách chce hrát důležitou roli. "Získat k nám největší exascale systém není možné, a to z důvodu financí a připravenosti. Něco takového vyžaduje obrovskou investici. Česká republika jenom těžko může vložit vlastní finanční prostředky takového rozsahu, jakého je schopné třeba Německo. Vyžadovalo by to také úpravy naší infrastruktury, protože jsme jednoduše nepočítali s tím, že bychom se stali top superpočítačovým centrem na světě," popisuje Vondrák.

Přesto Česko ambice má − chce se ucházet o post hostitelské země pro takzvaný multi-petascale systém.