Pohyblivý maják jménem koruna

Počátek srpna byl ve znamení zvýšení úroků České národní banky (ČNB). Šlo o druhý nárůst sazeb v řadě a je třeba jít pěknou řádku let zpět, abychom se dobrali takovéto minisérie zpřísňování domácí měnové politiky. Nejde ale o překvapení − kombinace slabší koruny a rostoucí inflace naznačovala, jaké kroky ČNB učiní.

Koruna byla skloňována i na tiskové konferenci bankovní rady. V malé otevřené ekonomice, jakou je ta naše, má kurzový vývoj samozřejmě výrazný dopad na cenovou hladinu, tedy na inflaci. V uplynulých měsících koruna a další regionální měny oslabily pod vlivem vnějších faktorů včetně vývoje měnové politiky v USA či rizik globálního protekcionismu. Kurzový vývoj se následně promítl do měnové politiky ČNB a do výnosové křivky, tedy do cen českých vládních dluhopisů.

Citlivost dopadu odchylek měnového kurzu na úroky ČNB je známá. Dopady lze přesně propočítat a koruna zůstane pomyslným majákem měnové politiky ČNB i nadále. V žádném případě ale nepůjde o pevný bod, který by vysílal jasný signál. Naopak. Uplynulý půlrok budiž připomenutím, že koruna může nabrat nepředvídaný směr a překvapit trhy i centrální bankéře. Výrazně kolísat tak může též výhled úrokových sazeb. Nejistota roste s tím, jak se signály vysílané korunou mění.