Rumunsko na rozcestí. Trápí ho podobné problémy jako Maďarsko či Polsko: Slabá opozice a vládní elita, která se neštítí ničeho

Od našeho zpravodaje z Rumunska - Průvodkyně Iulia Hermeneanuová má poměrně jasno. Studuje a vydělává si tím, že díky své dobré angličtině provádí zahraniční turisty po městě Rašnov. Hlavně po hradu, který se tyčí nad městem od dob, kdy v Transylvánii − česky Sedmihradsku − žila početná německá menšina.

Ví, že její otec pracoval v zahraničí, aby rodinu uživil, ale že se kvůli ní vrátil domů a našel si práci v jedné z továren zahraničních investorů u nedalekého Brašova. Ví, že její matka má nízký plat, neboť pracuje u obsluhy výtahu, který vozí turisty z centra města ke hradu. Ví, že má šanci na lepší život, protože její země je v Evropské unii, ale že zadarmo jí nikdo nic nedá. Proto chce, až bude mít hotovou střední, studovat vysokou školu v zahraničí.

"Tu fotografii jsem dělala sama," říká hrdě, když rozdává návštěvníkům, které právě provázela, svoje vizitky s krásným obrázkem západu slunce nad Karpaty foceným z nejvyššího bodu hradu.

Rumunské elegie

Další 4
fotografie

Iulia je zároveň jednou z dobrovolnic, které v druhé polovině července pomáhaly na festivalu historických filmů spojeném s letní školou pro studenty z Rumunska i zahraničí a debatami o politice a společnosti v Rašnově. Krom toho se podílí na organizaci dalších aktivit, které Rašnov a nedaleký Brašov, kam dojíždí do školy, organizují. Na přelomu července a srpna fanoušky filmu vystřídali příznivci heavy metalu na největší akci svého druhu v Rumunsku. Rodiny s dětmi sem míří na návštěvu populárního dinoparku. I takové akce dělají z Rašnova a jeho citadely čtvrtou nejnavštěvovanější památku v zemi. A z Iulie hrdou a aktivní občanku Rumunska a Evropské unie, která ale hovory o politice zatím raději poslouchá, než sama vede.

Rumunsko se totiž v těchto měsících ocitlo na pomyslné politické křižovatce, z níž může balkánská země s necelými 20 miliony obyvatel sklouznout na cestu sousedního Maďarska k autoritářskému režimu, nebo naopak obhájit svoji tolikrát zdůrazňovanou prozápadní a proamerickou orientaci.

Prezident Klaus Iohannis, původem Němec z také sedmihradského města Sibiu, totiž musel začátkem července na nátlak vlády a Ústavního soudu odvolat šéfku renomovaného protikorupčního úřadu DNA Lauru Codruta Kövesiovou. Úřad DNA přitom dávala Evropská komise svého času za vzor a rumunský boj proti korupci chtěl údajně podle neoficiálních informací studovat i současný český premiér Andrej Babiš.

Od roku 2016 vládnoucí postkomunistická sociální demokracie tím dosáhla významného úspěchu ve své snaze pojistit si moc. Chce reformovat justici tak, aby otupila ostří protikorupčního boje, v jehož rámci už za mříže zamířily stovky lidí včetně devíti ministrů, 27 poslanců a senátorů a jednoho europoslance. Kvůli vysoké míře korupce je Rumunsko (stejně jako sousední Bulharsko) dokonce pod zvláštním dohledem Evropské komise.

Justice v rukou politiků

Sociální demokraté mění zákony tak, aby jim nehrozily tresty a aby ztížili práci protikorupčních prokurátorů. Jedním z hlavních důvodů je šéf strany Liviu Dragnea, který byl po předloňském podmínečném trestu letos pravomocně odsouzen za "zneužití moci" na 3,5 roku do vězení. Zneužití moci je jeden ze zdejších výrazů pro korupci.

Příznačné je, že ministr spravedlnosti Tudorel Toader, který prosadil odvolání Kövesiové, odmítl už čtyři potenciální nástupce, všechny se zkušenostmi z DNA či generální prokuratury. "Neprokázali manažerské schopnosti," znělo hlavní zdůvodnění.

Rumunští experti mají jasno: vládní strana se chce zabetonovat u moci. Pomáhá jí v tom roztříštěná opozice a oslabený prezident. "Kdybych to pro zahraniční publikum hodně zjednodušil, politici u moci mohou mít po všech změnách zákonů možnost většího tlaku na to, jak justice pracuje, jakou mají prokurátoři schopnost vyšetřovat korupci, obviňovat lidi z korupce a jak o nich rozhodují soudci," shrnuje současnou situaci Codru Vrabie, protikorupční expert a politický komentátor.

Pro druhou nejchudší členskou zemi EU (před Bulharskem) to je špatná zpráva. Už tak není výkon politiků a jejich snaha o zlepšení života Rumunů právě nejlepší. Ze země oficiálně odešlo dlouhodobě za prací do jiných států EU na 3,5 milionu lidí, neoficiálně se hovoří o šesti milionech. Rumunsko přitom zažívá nejlepší ekonomické časy od roku 1989, kdy například v Rašnově a okolí klesla nezaměstnanost zhruba na pět procent. Je to hlavně díky firmám z automobilového průmyslu kolem nedalekého Brašova. "Už mě nebavilo sedět osm hodin u počítače, tak jsem s tím praštil," říká jeden z řidičů dobrovolníků zmíněného filmového festivalu. O práci se nebojí, umí anglicky a německy, má praxi v logistice. Rozeslal své CV, zájem prý projevilo několik firem. Jaký plat si představuje, že dostane? "Tisíc eur, to je dobré," říká. V přepočtu na koruny tedy necelých 30 tisíc.

Pro srovnání, nástupní plat elektroinženýra do IT firmy v Bukurešti činí v přepočtu zhruba 21 tisíc Kč, lékaři mají po nedávném zvýšení zhruba 17 tisíc korun (úplatky se považují za automatické) a nastupující učitel může počítat přibližně s 13 tisíci korunami.