Mzdový růst na vrcholu? Ekonomika umí překvapit

Předpovídat vývoj ekonomiky je podobné jako se snažit předpovídat počasí. Když nepřichází žádný razantní zlom, jsou ekonomové i meteorologové poměrně úspěšní. Česká a do velké míry i světová ekonomika si i přes všechny obchodní šarvátky stále užívají celkem předvídatelné povětrnostní situace. Vše jede podle předpokladů, a předpovědi se tak hladce naplňují.

Týká se to i vývoje mezd. Včera oznámený růst průměrné mzdy na 31 851 korun je velmi blízko odhadům renomovaných institucí. Meziroční růst o 8,6 procenta je skoro nejlepší v historii. Když se vezme v úvahu, že inflace je nyní podstatně níž než na konci poslední předkrizové konjunktury, je vývoj reálných mezd přímo skvělý. Otázkou je, jak dlouho může takový růst vydržet a co přijde, až se ekonomické počasí zhorší.

Komu dělá vrásky příjmová nerovnost, ten najde v posledních statistikách důvody k optimismu. Ještě rychleji než průměrná mzda totiž roste střední příjem. Ten poskočil o 9,4 procenta, a polovině lidí tedy po výplatě na účtu přistane nejméně 27 230 korun. Současně platí − a není to poprvé −, že všechny regiony v zemi si polepšily víc než lidé zaměstnaní v Praze, kde jsou příjmy tradičně nejvyšší.

Podobně vyznívají i údaje z jednotlivých sektorů. Nejvíc dělají s přidáváním drahoty banky a pojišťovny, kde průměrný plat rostl v porovnání s ostatními pomaleji, poměrně opatrný je i IT sektor. Pravda, jde o obory, kde se vydělává na české poměry nadstandardně.

Opačný obrázek je vidět v podprůměrně placených oblastech, jako jsou školství či zdravotnictví. Tam se přidává o 10 a více procent, což je v souladu s potřebami i sliby vítězů voleb. O dost spornější je, že na špici pyramidy jsou s meziročním růstem o 12,5 procenta ti, kdo pracují pro veřejnou správu.