Parlamentní volby ve Švédsku se svým výsledkem staly malým obrazem celé Evropy. Populističtí nacionalisté ze strany Švédských demokratů, kteří chtějí zemi vyvést z Evropské unie, sice nejsou nejsilnější stranou, jak předvídaly některé průzkumy, ale dostali téměř osmnáct procent hlasů. O něco posílila i komunistická Levice. Ztratily dva středové bloky, které vůči sobě uhrály remízu. Teď nastane přetlačovaná, kdo a jak bude moci sestavit vládu, aniž by si zadal s nacionalisty.

Středolevé i středopravé strany postupně přicházejí o své stoupence, extrémy posilují. Na populisty se specializující nizozemský politolog Cas Mudde v této souvislosti po oznámení švédských výsledků upozornil, že téma uprchlíků, které hrálo v tamním kontextu silnou roli, politickou scénu čím dál víc polarizuje − ale nikdo ve Švédsku neodmítá pomoc lidem v nouzi, což je naopak případ středoevropských zemí včetně Česka. I Švédští demokraté jsou přísnější ohledně kontroly žadatelů o azyl a rychlejšího a efektivnějšího vracení těch, kteří na něj nemají nárok, ale neodmítají pomoc jako takovou.

Když zmiňujeme imigraci a integraci uprchlíků, Švédové dobře vědí, o čem hlasovali. Vůči politickým uprchlíkům tradičně přátelská země v roce 2015 přijala z evropských zemí nejvíce utečenců na hlavu, celkem téměř 163 tisíc. Poslední dva roky jsou čísla radikálně odlišná, ani ne třicet tisíc ročně.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Nejde jen o to, kolik hlasů dokážou získat nacionalističtí populisté. Švédské volby vyslaly evropským politikům ještě jeden důležitý vzkaz.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se