Krizový rozpočet na špici hospodářského cyklu

Blíží se konec roku a rozpočtová sezona, příprava a schvalování státního rozpočtu na příští rok, je v plném proudu. Ekonomika pokračuje v solidním růstu, nezaměstnanost je rekordně nízká, a kdo by čekal, že rozpočet bude v přebytku, ten se (opět) mýlí.

Začněme u předpokladů. Návrh rozpočtu vychází z prognózy růstu HDP o 3,1 procenta. Ve srovnání s jinými odhady jde o hodnotu vcelku realistickou. Ostatně ministerstvo financí si svou prognózu ověřuje explicitním srovnáním s odhady jiných institucí. Při růstu cen o 2,3 procenta by se měl HDP v běžných cenách zvýšit o 5,5 procenta. V tomto kontextu se zdá být odhad růstu celkových rozpočtových příjmů o 11,5 procenta, resp. daňových příjmů o 8,7 procenta poměrně odvážný. Co by se stalo, kdyby příjmy rostly "jen" stejně rychle jako nominální HDP? V rozpočtu by chybělo 79 miliard korun a z plánovaného schodku 40 miliard by rázem bylo téměř 120 miliard. Navíc prognóza ministerstva financí nese dovětek, že rizika prognózy jsou vychýlena směrem dolů.

Podívejme se na výdajovou stranu rozpočtu. Vláda se jistě bude chlubit zvýšením investic. Kapitálové výdaje by se měly zvýšit o 36 procent na 122 miliard korun. Nezní to skvěle? Ani ne, porovnáme-li to s parametry rozpočtu před deseti lety. V roce 2009 dosahovaly kapitálové výdaje 134 miliard. O rok později ještě o miliardu více. A to tehdy byl rozpočet pod silným tlakem recese po finanční krizi. Soudě podle vládních investic nás drtí další globální finanční krize. Pravda je samozřejmě jinde. Investice jednoduše vytlačila spotřeba. Místo budoucnosti, tedy investice, jsme zvolili současnost − spotřebu. Česká ekonomika často dostává nálepku levné montovny. Jak se jí zbavit? Investovat do vzdělání, vědy a výzkumu. Jenže zatímco celkové rozpočtové výdaje porostou o 10,3 procenta, výdaje na výzkum a vývoj jen o 3,7 procenta. Tedy dokonce pomaleji než nominální HDP. Vládě se více investovat do výzkumu a vývoje příliš nechce a soukromému sektoru, který by chtěl, často hází klacky pod nohy při využívání daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Kvůli tomu jsou celkové výdaje v této oblasti pouze na 1,8 procenta HDP, zatímco v zemích, které dnes určují směr, tyto výdaje přesahují tři, někdy i čtyři procenta HDP. Takhle se z nás Silicon Valley nejspíš nestane. Nejvýrazněji se v příštím roce zvýší výdaje na sociální dávky, celkem o 44 miliard korun. Zde mimo jiné vláda sklízí plody svého dřívějšího nesystémového zvýšení penzí.