Českému školství chybí odvaha změnit elitářský systém. Cut-off skóre je jen zoufalým pokusem

Zavedení minimální hranice úspěšnosti pro přijetí na střední školu s maturitou, tzv. cut-off skóre, by nejvíce ohrozilo střední odborná učiliště a nástavbové studium, kde by nemohlo být přijato 68 až 73 procent uchazečů. Zhoršila by se tak situace oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem a do kterých se už nyní jen horko těžko shánějí žáci. Stanovisko svazu průmyslu jakožto zástupce zaměstnavatelů ke cut-off skóre vystihuje v podstatě celou tristní situaci českého školství.

Zaprvé dobré školy, přestože zde jasně převažuje státem placené školství, jsou výběrové a s vyššími ročníky se úzkoprofilovost dobrého vzdělání zvyšuje. Na dobrou základní školu se sice dostane dítě podle spádové oblasti. Jenže i to je vlastně filtr, protože slabší příjmové kategorie jsou vytlačovány na okraje měst, případně do něčeho, co se označuje jako vyloučená lokalita. Další selekce probíhá ve druhé třídě (přijímací zkoušky na jazykové základky), následuje odliv na osmiletá a šestiletá gymnázia. Stále jde přitom o státní školy. Rozdělení, kdo kam půjde, ovšem neprobíhá ani tak podle bystrosti a inteligence žáků, ale spíš podle motivace a angažovanosti rodičů, kteří drží otěže vzdělávání svých potomků pevně v rukou.

To, že je výsledkem tohoto přístupu ke školství skutečnost, že by se více než dvě třetiny "zbytků" z "normálních" základek neměly šanci dostat na učňovský obor s maturitou, by tak rozhodně nemělo nikoho překvapovat. Stejně jako fakt, že vidět vysokoškoláka z rodiny, kde vzdělání není prioritou, je ještě vzácnější než spatřit na Štědrý den zlaté prase.