Odpadu v Česku ubývá, ale pomalu. Recykluje se jen malá část, skoro dvě třetiny skončí na skládkách a ve spalovnách

Celková produkce odpadů z firem a domácností v Česku už druhý rok po sobě lehce klesá. V roce 2017, což jsou nejaktuálnější dostupná data, vzniklo zhruba 25 milionů tun odpadu, tedy meziročně o tři procenta méně. A v roce 2016 kleslo oproti předchozímu roku množství odpadu o více než čtyři procenta. Tříděný komunální odpad, tedy papír, plasty, sklo a kovy, které lidé házejí do barevných popelnic, dosáhl 558 tisíc tun, což je skoro o osm procent více než v předchozím roce. V recyklaci obalů je dokonce Česko jednou z nejlepších zemí v Evropě, je na třetím místě hned za Dánskem a Belgií.

Skvělý dojem ale kazí fakt, že tříděný odpad stále dosahuje jen 15 procent celkového odpadu domácností. Nejvíc odpadků, skoro 60 procent, lidé stále házejí do velkých černých popelnic směsného odpadu. Ten pak putuje většinou na skládku, kam se vozí až polovina odpadu z domácností, nebo do spaloven. Přitom Evropská unie požaduje, aby Česko už v roce 2030 recyklovalo 60 procent komunálního odpadu a 65 procent v roce 2035.

Nový zákon skládkám možná nezabrání

Je ale možné, že se skládky, které jsou nejšpinavějším a nejméně šetrným řešením, budou v Česku naopak dál rozrůstat. Na ministerstvu životního prostředí nyní vzniká nový zákon o odpadech, který je právě v připomínkovém řízení. "Do nového zákona o odpadech se podařilo protlačit snížené poplatky za skládkování z původních 2000 korun na 1500 korun a posunuje se i konec skládkování z roku 2024 na 2030. To osobně považuji za výsměch diskusi o změně klimatu," říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), který se zabývá co nejlepším využíváním odpadů.

Ministerstvo se brání tím, že aktuálně probíhá debata nad některými konkrétními body odpadových zákonů. "K těm patří právě výše poplatků za ukládání na skládky, stejně jako možnost posunout platnost zákazu skládkování. Debata není ukončená, a proto není možné konkrétní čísla ani komentovat," vzkázal mluvčí MŽP Ondřej Charvát.

Nejlepší je žádný odpad nevytvářet

Nejlepší odpad je podle Jonášové ten, který vůbec nevznikne, ideální je tedy omezovat už jeho vznik. "To jde ve spolupráci s výrobci, kteří zmenšují obaly, nahrazují jednorázové plastové obaly zálohovatelnými, vratnými nebo znovupoužitelnými," dodává Jonášová.

Řada firem už se otázkou předcházení vzniku odpadů několik let zabývá a přichází se zajímavými vylepšeními. Švýcarský potravinářský koncern Nestlé například letos oznámil, že přestává ke svým produktům dávat plastová brčka. Současně pracuje na vývoji lahví na vodu z biologicky odbouratelného materiálu. Český e-shop s potravinami Košík.cz zase začal nabízet 60 sypkých položek, jako těstoviny, luštěniny, rýži nebo mouku, bez plastových obalů. Požadované množství prodává v papírových sáčcích. Prázdné obaly pak při dalším nákupu vyzvedne kurýr a Košík zajistí jejich recyklaci.