Kuřáci si za životní pojištění brzy připlatí u všech pojišťoven, říká produktový ředitel Partners Martin Podávka

Pro řadu klientů českých pojišťoven bylo dlouho synonymem životního pojištění takzvané investičko − investiční životní pojištění, v jehož rámci se klient nejen pojišťoval proti rizikům, ale i investoval. Poměrně komplikovaný produkt však již několik let ztrácí na popularitě.

Ústup od tohoto produktu uspíšila i změna zákonů. Před dvěma lety zákonodárci zastropovali odměny zprostředkovatelům, kteří kvůli nim měli motivaci produkt nabízet i klientům, pro něž se nehodil. Další povinnosti při sjednání tohoto produktu platí od loňského prosince. I v důsledku toho se klienti vrací ke kořenům životního pojištění a využívají ho především pro krytí rizik. Pojišťovny jim v tomto ohledu vycházejí vstříc například snahou zvýhodnit klienty se zdravým životním stylem.

HN: Jak se vyvíjí trh životního pojištění?

Existují dva základní typy smluv − investiční životní pojištění a čistě rizikové pojištění. V minulých letech rizikové pojištění rostlo, ale stále zůstávala převaha investičního životního pojištění, které má investiční i pojistnou složku. Zdravým trendem bylo, že v rámci investičního pojištění lidé dávali čím dál menší část pojistného na investování a naopak rostla část pojistného, která směřuje na rizika.

HN: Bude to letos pokračovat?

Letos tento vliv ještě posílí a věřím, že v počtu nově uzavřených smluv předběhne na konci roku rizikové pojištění to investiční. Důvod je jednoduchý: i když si klient sjedná investiční životní pojištění a kryje s ním jen rizika, stále se pojistné investuje do podílových fondů, stále musí klient řešit investiční dotazník. Klient struktuře investičního pojištění nerozumí. Vzhledem ke konstrukci produktu není například vůbec jednoduché říci, kolik za které riziko člověk platí. U rizikového životního pojištění nic z těchto negativních vlastností nenajdete, produkt je výrazně srozumitelnější.

HN: Proč ke změně dochází?

Vlivů je několik. V prosinci 2018 začal platit nový zákon o distribuci pojištění. V jeho důsledku má finanční poradce při sjednání investičního životního pojištění nařízeno mnohem více povinností, například ohledně zjišťování investičního profilu a potřeb klienta. A tak je výrazně rychlejší sjednání čistě rizikového pojištění. Podle mě je ale mnohem podstatnější úplně jiná věc. Poskytovatelé si uvědomují, že klienti se stále častěji setkávají se službami a produkty, které jsou jednoduché a srozumitelné, například bankovní služby dostupné z mobilu skrze jednoduchou mobilní aplikaci. Lidé podobný proklientský přístup očekávají i v dalších službách, tedy i v pojišťovnictví.

HN: Co na to pojišťovny?

Pojišťovny tento tlak cítí a musí se mu přizpůsobit. Základem je nabídnout klientovi srozumitelný produkt, který může být vnímán jako férový. A tradiční investiční životní pojištění není ani jednoduché (kompletní roční výpis se všemi transakcemi nepochopí 99,9 procenta klientů) a už vůbec nemůže být vnímáno jako férový produkt. Neznám spotřebitele, který je nadšen z počátečního poplatku, který při měsíční platbě tisíc korun může činit i 24 000 korun. (Z plateb se ovšem strhává postupně během pěti let, pozn. red.) Tradiční investiční pojištění se do současné doby prostě nehodí.