V Izraeli měníme prokletí na požehnání. Nemáme vodu, tak recyklujeme nejlépe na světě a nemáme trh, tak myslíme globálně, říká Jon Medved

V bestselleru Start­-up Nation, který před lety představil Izrael jako zemi s mimořádnými podmínkami pro technologické inovace, se jméno Jonathan Medved objevuje hned několikrát. Medved je "venture capitalist" − investor z oblasti takzvaného rizikového kapitálu. Dává peníze do nadějných technologických firem na jejich úplném začátku a doufá, že jejich projekty nakonec uspějí a přinesou v budoucnosti zhodnocení − po prodeji na burze nebo strategickému vlastníkovi.

HN: Proč se podle vás Izraeli daří být dobrou základnou pro technologické inovace?

Je zde dlouhá tradice proměn prokletí v požehnání. Prokletím je například to, že nemáme vodu. Požehnání ale je, že jsme světovým lídrem v odsolování, nebo že jsme vynalezli reverzní osmózu (účinný systém na čištění vody, pozn. red.). Máme kapkové zavlažování. Vodu umíme recyklovat lépe než jakákoli jiná země. Další prokletí je, že posíláme naše děti do armády, kde riskují životy. Ale je to požehnání v tom smyslu, že se nakonec učí zodpovědnosti, vedení týmů, službě a také mohou pracovat s úžasnými technologiemi.

Nebo další prokletí. V Izraeli není skoro žádný trh, devět milionů lidí, to je nic. Ale je to požehnání, protože to naše podnikatele nutí myslet na globální trh. Nedávno jsem potkal jednoho brazilského podnikatele a přišla řeč na to, kolik mají tiskových materiálů v angličtině. Odpověď byla: Nic. Nepotřebujeme prodávat ve světě, máme dvě stě deset milionů obyvatel. Tenhle přístup může vytvořit zajímavou firmu na brazilské poměry, ale ne světového lídra. Když chcete vytvořit firmy jako CheckPoint nebo SodaStream, musíte myslet globálně.