Schválně: co mají společného Beethovenova symfonie Eroica a Berliozovo Te Deum? Může za ně Napoleon Bonaparte. Jak známo, vídeňský skladatel svou třetí symfonii nejprve věnoval jemu. Když pak francouzský vojevůdce porušil ideály revoluce, Beethoven dedikaci škrtl.
O více než čtyřicet let později, v roce 1849, plánoval Hector Berlioz uctít císařovu vojenskou slávu sledem monumentálních kompozic, v nichž nechyběly vojenské bubny, salvy a bombastické sbory. Z konceptu, jenž měl zvukově otřást stěnami katedrály Notre-Dame, zbylo právě jen Te Deum, které má samo o sobě monumentální rozměry.
Smetanova síň Obecního domu, kde Te Deum zazní 15. května na festivalu Pražské jaro, je jediným koncertním sálem v metropoli, kam se vejde obrovský provozovací aparát. Tvořit jej bude Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Johna Nelsona, vyhlášeného znalce Berliozova díla. Na vokální party nestačí jedno těleso, a tak budou povoláni zpěváci a zpěvačky ze Slovenského filharmonického sboru, Kühnova smíšeného sboru i Kühnova dětského sboru.
Úvod večera má patřit koncertu pro violu, jemuž Berlioz dal programní název Harold v Itálii. Skladbu, kterou odmítl Paganini a poté toho hořce litoval, zahraje violista Karel Untermüller.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
