Premiér Andrej Babiš (ANO) je odpůrcem přijetí eura. "Určitě to není dobrý nápad," prohlásil naposledy v srpnu. Z průzkumů dlouhodobě vychází, že podobně to vidí také tři čtvrtiny Čechů. Když se ale eurozóna rozhodla zpřísnit podmínky pro přijetí nových členů, Česko se proti tomu ozvalo.

Proti novým pravidlům, která zavedení eura prodlužují až o několik let, vystoupil přímo v Bruselu viceguvernér České národní banky Marek Mora. "Když v Česku nastoupí vláda, která si vstup do eurozóny dá za cíl, nemusí to během svého čtyřletého funkčního období stihnout," řekl Hospodářským novinám.

Dosud zájemce nejdřív strávil minimálně dva roky v "předpokoji" eura zvaném ERM II, který svazuje kurz jeho měny s evropskou jednotnou. Během této doby zdraví jeho bank také prověřila Evropská centrální banka. V den přijetí eura pak země vstoupila i do bankovní unie, v níž kontrolu nad jejími bankami přebrala právě Evropská centrální banka.

75 procent

Čechů podle nejnovějšího průzkumu CVVM z května letošního roku odmítá přijetí společné evropské měny euro.

Nově se její role výrazně zvyšuje. Banky daného státu začne hloubkově prověřovat už po podání žádosti o členství v eurozóně.

A celkovou kontrolu nad nimi převezme Evropská centrální banka již v okamžiku vstupu do zmíněného "předpokoje".

Ke změně pravidel eurozóna přikročila poté, co o členství loni v létě požádaly Bulharsko a Chorvatsko. Objevily se pochybnosti ohledně zdraví tamních bank. Evropská centrální banka jejich kondici prověřuje už více než rok a termín, kdy skončí, stále není známý. Právě tato kontrola prodlužuje vstup do evropské měnové unie, v níž je nyní 19 států.

Tvrdší pravidla budou odteď platit pro všechny další země, které budou chtít euro přijmout. "Je logické, že podle zásady rovného zacházení by se tato podmínka měla vztahovat rovněž na jakýkoliv proces přistoupení, který bude následovat po procesu s Bulharskem," konstatovalo právní oddělení členských států Evropské unie. Hospodářské noviny jeho stanovisko získaly ze zdrojů v Bruselu.

Viceguvernér ČNB Mora se proti tomu jménem Česka ohradil. Sama Česká národní banka vládě radí, aby s přijetím eura rozhodně nespěchala, přesto však považuje za důležité, že se Česko proti zpřísněným podmínkám pro vstup ozvalo.

Země bude podle ČNB moci na svůj odpor poukázat, pokud se v budoucnu přece jen rozhodne vyměnit korunu za společnou evropskou měnu. "Nějaká příští vláda, která by chtěla euro přijmout, se pak může odvolat na to, že Česko s těmito novými podmínkami nikdy nesouhlasilo a jasně to řeklo," vysvětluje Mora.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Za názorem České národní banky stojí i Úřad vlády, jehož lidé premiéru Babišovi s evropskou politikou pomáhají. Státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková Hospodářským novinám řekla, že souhlas Bulharů a Chorvatů s přísnějšími pravidly není možné vnímat jako precedens pro budoucí žadatele. "Za Česko se tím necítíme být jakkoliv vázáni," napsala.

Česko podle ní bude tento postoj připomínat při všech příležitostech, podobně jako to už v Bruselu udělal viceguvernér Mora. Jeho protest vzaly státy s eurem na vědomí, ale na svém postoji nic měnit nehodlají. Česko by se v krajním případě mohlo obrátit na evropský soud. V plánu to ale nemá, aspoň nyní.

V právním stanovisku, které mají Hospodářské noviny k dispozici, ovšem eurozóna namítá, že členství v bankovní unii je zásadně důležité pro zajištění finanční stability. Proto do ní musí zájemce o euro vstoupit co nejdřív.

Ministerstvo financí na rozdíl od České národní banky a Úřadu vlády nechtělo, aby se Česko ke změně podmínek pro přijetí eura jakkoliv vyjadřovalo. "Je nebezpečné to vůbec řešit, pak to vypadá, že máme zájem o vstup do eurozóny," řekl Hospodářským novinám mimo záznam zdroj z ministerstva, který se tématem zabývá.

Náměstkyně ministryně financí pro mezinárodní vztahy Lenka Dupáková doufá, že na Česko by přísnější požadavky nedopadly tak silně jako na zmíněné balkánské státy. "Věřím, že i s ohledem na současný kvalitní dohled ČNB by případné posuzování našeho bankovního sektoru bylo jednodušší než v případě Bulharska," řekla Hospodářským novinám Dupáková.

Zdroj z ministerstva financí mimo záznam dodává, že ministerstvo je, na rozdíl od ČNB, dál přesvědčené, že by se na Česko zpřísnění podmínek vstupu nevztahovalo.

Podle něj by eurozóna nakonec musela zohlednit fakt, že český bankovní sektor je v mnohem lepší kondici než třeba bulharský, a požadavek provést jeho detailní posouzení by tak vůči Česku nemohla uplatnit.

Českým protestům dává za pravdu jeden z nejuznávanějších světových odborníků na společnou evropskou měnu Paul De Grauwe, který vyučuje na London School of Economics. "Stačí, když daná země do bankovní unie vstoupí až v okamžiku přijetí eura. Není důvod udělat to dřív," prohlašuje.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.

Infografika: Cesta k přijetí eura bude složitější. Česko protestuje