Co čekat od centrálních bank?

Burzovní index S&P 500, který měří vývoj cen akcií největších amerických korporací, se minulý týden téměř po třech měsících konečně vrátil na úroveň 3000 bodů a nyní se nachází necelých šest procent pod uzavírací cenou z konce prosince. Takový pokles odpovídá běžné korekci, nikoliv probíhajícímu ekonomickému kolapsu.

Rychlé zotavení trhů by se neodehrálo bez mohutných stimulů centrálních bank. Jejich akce pomohly neutralizovat počáteční šok a přispěly k razantnímu uvolnění měnových podmínek. Fedu se podařilo stabilizovat situaci na americkém trhu vládních dluhopisů, kde se v březnu objevily nevídané problémy s likviditou. ECB zase dokázala zabránit výraznějšímu nárůstu výnosů státních dluhopisů jižního křídla eurozóny. Aktuální ocenění akciových indexů však naznačuje, že investoři očekávají od centrálních bank další opatření.

Víc toho prozatím udělal Fed. Jeho bilance se od konce února nafoukla o tři biliony dolarů, což představuje bezprecedentní rychlost. Během minulé krize trva­lo americké centrální bance pět let, než zvětšila svá aktiva o stejnou částku. ECB zvýšila v uplynulých třech měsících svou bilanci o 850 miliard eur. Jde o jeden z faktorů, proč se americkým trhům daří lépe než evropským. Fed taktéž zahájil nákupy dluhopisů, jejichž rating se nachází ve spekulativním stupni. O této možnosti se v eurozóně zatím pouze debatuje.

Investoři počítají s tím, že ECB ve čtvrtek navýší o 500 miliard eur objem dluhopisů, které nakupuje v rámci svého protipandemického programu. Jednání může zkomplikovat verdikt německého ústavního soudu, který napadá přiměřenost předchozích programů. Podle poslední zpráv jej však centrální bankéři budou ignorovat.

Fed, který zasedá příští týden, prozatím vyloučil záporné sazby. V poslední době se v USA stále častěji hovoří o tzv. kontrole výnosové křivky. To znamená určení maximální hranice výnosů střednědobých vládních dluhopisů. Jde o mocný nástroj, který vysílá jasný signál: centrální banky ještě zdaleka nevyčerpaly arzenál měnové politiky.