Noc z 1. na 2. června loňského roku: Walter Lübcke, vysoce postavený politik místní správy v Hesensku, sedí na terase svého domu v obci Wolfhagen-Istha. V tabletu hledá hotel na krátkou dovolenou. Vrah ho z bezprostřední blízkosti střelí do hlavy, nad pravé ucho. Ještě tu noc pětašedesátiletý člen CDU umírá. Jestli vetřelce spatřil, už možná nikdo nezjistí. Případ Německem silně otřásl.
Lübcke není první obětí pravicových extremistů, ale zjevně prvním politikem v poválečných časech zabitým pravicovým radikálem. Na budově prezidia v Kasselu, které politik vládní Křesťanskodemokratické unie až do smrti vedl, připomínala loňskou událost obří plachta s nápisem "Demokratické hodnoty jsou nesmrtelné". Vzhledem ke koronavirovým opatřením jen tichá vzpomínka. Napříč stranami se po kriminálním činu politici zaklínali bojem proti pravicovému extremismu. Namístě je otázka: udělalo se v tomto boji dost?
Od politikovy smrti otřásly Německem další vraždy s pravicově extremistickým pozadím. V Hanau zastřelil útočník devět lidí s migračními kořeny, další radikál zabíjel i při útoku na synagogu v Halle.
Pravděpodobný Lübckeho vrah, šestačtyřicetiletý Stephan Ernst, je hluboce zakořeněný v neonacistické scéně, na kontě má řadu útoků. Proces proti němu a jeho údajnému komplici v úterý začal. Mediální zájem je obrovský − akreditovalo se přes 200 novinářů. Státní zástupce Ernsta obžaloval z vraždy s odůvodněním, že ho hnaly rasismus, nenávist ke státu a utkvělá představa potrestat Lübckeho za jeho postoje k uprchlíkům.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
