V diskusi, která se nyní kolem ÚOHS a jeho vedení vede, poněkud zapadá, co je původním účele existence této instituce. Tím není jen kontrola veřejných zakázek, která se zmiňuje nejčastěji, ale zejména obecná ochrana a podpora konkurenčního prostředí. Jedná se o agendu, jež má dopad na celou ekonomiku, všechny firmy a občany. Dobrá soutěžní politika, do níž patří důsledná podpora tržní ekonomiky, boj proti nesystémovým zásahům státu do volné soutěže i efektivní odhalování narušení soutěže ze strany podniků, přispívá k větší prosperitě společnosti a konkurenceschopnosti hospodářství v globální soutěži. Pokud stát nevěnuje soutěžní politice dostatek pozornosti, o tyto přínosy přichází.

Panuje většinová shoda, že konkurence přináší nižší ceny, větší výběr a je zdrojem inovací. Soutěž je zdrojem ozdravného mechanismu ekonomiky, neboť v ní přežívají pouze efektivní. I když se dnes hodně diskutuje o potřebě podpory národních šampionů, názorový mainstream je i nadále přesvědčen, že v globální konkurenci může uspět zejména ten, kdo obstál v tvrdé konkurenci doma. I proto moderní státy zavádějí do svého právního řádu antimonopolní právo a pověřují soutěžní úřady, aby nad dodržováním pravidel dohlížely. Jejich úkolem je podporovat podnikatele ve vzájemném soupeření, dbát, aby jím veřejná moc nevytvářela překážky pro konkurenci, a odhalovat a trestat prohřešky proti pravidlům ze strany samotných podniků. Zavedením soutěžního práva státy vysílají i obecnější signál do společnosti, že úspěchu se má dosahovat vlastní pílí a fér prostředky, nikoli konspirací či brutálním využíváním síly. První má být podporováno, to druhé potíráno.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se