Místo do popelnice do myčky. Stále více bister a restaurací používá vratné obaly

Ekologicky, šetrně a s co nejmenší produkcí odpadů − takové je předsevzetí mnoha firem. Dát si závazek a pokoušet se ho nějakým způsobem naplňovat jsou ovšem dvě velmi odlišné věci. Své o tom vědí i majitelé a provozovatelé bister a restaurací. Přestože se v kuchyni snaží zužitkovat co nejvíce potravin a nenechávat prakticky žádné zbytky, jejich ekologické přesvědčení trpí, když přijde na vydávání jídla s sebou. Desítky a stovky jednorázových obalů, které týdně vydají, totiž spolehlivě zastíní veškerou jejich snahu.

Myšlenka vratných krabiček

Množství odpadu, které vyprodukují pravidelné dovážky jídla, začalo vadit i jednomu z jejich zákazníků. "Před dvěma lety jsem pracoval jako produktový manažer v IT firmě. Všiml jsem si, že u nás v kancelářích docela dost lidí drží takzvanou krabičkovou dietu. V praxi to znamená, že si necháte vozit jídlo na celý den − většinou se jedná o pět jídel a každé je zvlášť zabalené v jednorázové plastové krabičce. Přemýšlel jsem, jestli by se to nedalo udělat bez odpadu, a začal si pohrávat s myšlenkou vratných krabiček," vzpomíná Ondřej Širočka, jak vznikl nápad na jeho společnost REkrabička.

Širočka postupně zkoumal trh, ověřoval si různé koncepty, dopisoval si s hygienickými a potravinářskými inspekcemi. Vše vyvrcholilo počátkem roku 2019, kdy spustil koncept krabičkové diety s vratnými obaly v testovacím režimu. "V té době jsme už věděli, že by dávalo smysl rozšířit naši působnost také do restaurací, a to zejména pro rozvoz a donášku jídla s sebou," podotýká Širočka.

Do projektu se postupně zapojilo přes 80 partnerů a další přibývají. Princip je přitom jednoduchý. "Do REkrabičky si můžete nechat zabalit jídlo v kterékoliv restauraci, bistru nebo kavárně, která s námi spolupracuje. Zaplatíte zálohu 80 korun, kterou pak při vrácení REkrabičky dostanete zpět. Náš obal nemusíte vracet přímo v podniku, ve kterém jste si ho půjčili, ale kdekoliv v rámci naší partnerské sítě. REkrabička se pak přímo v restauraci umyje, hygienicky ošetří a vrátí se zpět do oběhu," vysvětluje podnikatel.

Udržitelnější provoz kaváren

Podobně pak funguje i projekt zaměřený vyloženě na vratné kelímky na kávu Otoč kelímek, který působí v Česku i na Slovensku. Během dvou let působení stihl vybudovat síť o 360 partnerech. Důvody ke vstupu do systému vratných obalů jsou přitom v případě gastro podniků v zásadě totožné. "Hlavním faktorem je trend udržitelnějšího provozu kaváren a restaurací v posledních dvou letech, vyvolaný nejen tlakem zákazníků. A opakovaně použitelné obaly představují aktuálně tu nejekologičtější variantu pro balení nápojů a potravin," uvádí Jan Havránek z Otoč kelímek.

Kromě ekologie je ale pro mnoho podniků rozhodující cena. I v tomto srovnání vychází systémy vratných obalů jako lacinější varianta. "Vše se odvíjí od toho, jak moc je restaurace schopná REkrabičky vytížit, ale v jednoduchosti jedno zabalení jídla vyjde restauraci zhruba na 1,5 až 3,5 koruny. Jednorázové obaly se cenově pohybují mezi dvěma až osmi korunami," popisuje Ondřej Širočka.

Vlastní e-shop s obaly

Množství vyprodukovaného odpadu vzniklého z jednorázových obalů se stalo tématem zejména ve spojitosti s nástupem koronavirové krize. Lidé byli nuceni zůstávat doma a častěji si objednávali dovoz domů, což potvrzují i statistiky. "Zaznamenali jsme akceleraci růstu objednávek oproti standardu, kdy jsme rostli chvílemi až o 90 procent z roku na rok, přičemž standardně se meziroční růst pohybuje mezi 40 a 50 procenty," dodává za jednu z největších rozvážkových společností v Česku Dáme jídlo Petr Indra. O zavedení vratných obalů začali přemýšlet i zde. "Pro naše partnery máme vlastní e-shop s obaly, které mají i následné využití po dovážce k zákazníkovi. Je možné je opětovně použít a také umývat v myčce na nádobí. Partneři, kteří je využívají, mají velice pozitivní zpětnou vazbu od zákazníků a zároveň se to projevuje i v jejich celkovém obratu," říká Indra.

Ondřej Širočka je proto přesvědčený, že vratné obaly mají budoucnost. "Výzev je celá řada − od vysokých investic přes covid-19 až po komplikace s výrobou. Ale zatím bojujeme statečně a věřím, že se nám projekt podaří i nadále rozvíjet a udělat z vratných obalů na jídlo běžný standard," říká.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Obaly a polygrafie.