Učitelé zvládnou on-line výuku technicky, musí ale učit jinak. Žáci si zase neumí zorganizovat čas

Po jarní vlně koronavirové pandemie nyní české školy podruhé najíždějí na distanční výuku. A ani teď na podzim pro ně situace není lehká.

"Školy se potýkají s technikou přenosu on-line výuky, žáci se někdy nemohou dostat do svých účtů. Rodiče jsou zoufalí, pletou si jednu či druhou přenosovou platformu, neorientují se v tom a učitelé také nemají ve všem kolem učení na dálku jasno. Teď se ty věci budou hlavně vysvětlovat, rovnat a dávat do pořádku," řekl minulý týden Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ Klánovice, v diskusi Hospodářských novin v pražském Karlíně.

Debata na téma Umíme učit na dálku? se uskutečnila v rámci projektu PREF Conference 2020, odborné konference zaměřené na moderní trendy ve výuce a vzdělávání na základních a středních školách. Ta se koná 26. listopadu a bude také přenášena on-line na sociálních sítích či serveru Aktuál­ně.cz. Součástí konference bude i vyhlášení výsledků ankety Hvězdy výuky na dálku, kdy o vítězných projektech a počinech hlasuje veřejnost.

Podle Michala Černého by bylo ideální si všechny technické záležitosti vyzkoušet ještě v době, kdy byli žáci fyzicky ve školách. Ministerstvo školství uvolnilo peníze pro školy, konkrétně 1,3 miliardy korun, aby si mohly nakoupit na on-line výuku techniku. Jenže poněvadž poptávka od všech škol byla najednou obrovská, dodávky se zpožďují a například jeho škola stále ještě potřebné objednané vybavení neobdržela.

Zástupkyně ředitele ZŠ Dr. Edvarda Beneše v pražských Čakovicích Petra Boháčková podotkla, že české školství nevede žáky k příliš velké samostatnosti a odpovědnosti. Ze dne na den naskočit do vzdělávání, kde děti samy přebírají odpovědnost za to, že budou úkoly plnit, není podle ní úplně jednoduché. "I pro mě bylo dost těžké ujasnit si, co by žáci měli dělat a co je jejich zodpovědnost," poznamenala Boháčková.

Ne více než tři hodiny denně

Podle dubnového průzkumu společnosti Kalibro Projekt mělo pravidelný kontakt − dvakrát týdně − se všemi svými žáky jen necelých 30 procent učitelů.

"V situaci, v níž jsme dnes, je to málo; na jaře to bylo maximum možného. Tehdejší stav poukázal na řadu témat, která do té doby nebyla centrem pozornosti. Umění učit se a samostatné učení na dálku jsou dovednosti, které pro život potřebuje každé dítě. Nejsme zvyklí klást důraz na samostatnost při učení. Jsem ale přesvědčený, že překvapivá situace z jara přinesla výsledky a dnes jsou žáci na distanční výuku lépe připraveni," řekl Jaroslav Faltýn, ředitel odboru základního uměleckého vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství.

Zkušenosti z praxe reprezentovala i učitelka matematiky Štěpánka Baierlová ze Základní školy Sušice. Na závěr školního roku, tedy před létem, dala dětem vyplnit sebehodnocení, z nějž vyplynulo, že největší problém jim dělá organizace práce.

"Už v září jsme se začali připravovat na situaci, kterou jsme si nepřáli, ale nyní nastala. Distanční výuku jsme si vyzkoušeli a v tuto chvíli mohu říct, že deváté třídy, kde učím, jsou po technické stránce připravené," shrnula Baierlová.

S dětmi také probírala, jak si plánovat den a svůj čas, aby se jim nestalo, že vstanou v poledne a zjistí, že den je příliš krátký a povinnosti nezvládají. Velkou roli v tomto podle Baierlové hraje komunikace s rodiči. Ona sama uspořádala on-line rodičovskou schůzku, kde rodičům vysvětlovala, že jejich úkolem není se s dětmi doma učit, ale spolupracovat se školou a pomoci svým dětem nastavit denní režim. Učitelé se shodli na tom, že on-line výuka by neměla trvat déle než tři hodiny denně.

Ministerstvo bude testovat

Jaroslav Faltýn z ministerstva školství v diskusi uvedl, že výuka na dálku může docela významně zpestřovat vzdělávací nabídku. Ve vhodné kombinaci s prezenčním studiem může vést dítě k samostatnosti a k tomu, aby si organizovalo čas a zaměřovalo se na své samostatné vzdělávání tak, jak to bude používat i v životě.

"Takže bychom chtěli zkoušet metody, kterými školy mohou na dálku vyučovat, jak mohou kombinovat prezenční a dálkové vzdělávání. Vyhlásíme pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání, kam se budou moci školy dobrovolně přihlásit, pokud si budou chtít pod záštitou a s oporou ministerstva zkusit, zda takto dokážou pracovat," řekl Faltýn.

Učitelé vyjádřili znepokojení z toho, že obsahu pro vzdělávání je v současnosti moc, a to hlavně proto, že přibyla spousta nových, důležitých předmětů. Příkladem je třeba mediální výchova nebo finanční gramotnost. Jaroslav Faltýn také zmínil, že na základních školách přibudou hodiny informatiky, což učitelé přivítali, protože na to čekají už řadu let.

"Digitální dovednosti žáků jsou velmi slabé, takže tohle je rozhodně krok správným směrem," pochválila ministerstvo Štěpánka Baierlová. Jinak je ale podle ní třeba odbourat nepotřebný obsah vzdělávání, který vyučující i žáky neúměrně zatěžuje. "S tak velkým obsahem nedostanou šanci nové metody výuky. Dokážu látku probrat, když ji budu chtít pouze frontálně odvykládat. Pokud ale budu chtít s dětmi pracovat trošku jinými způsoby a metodami, nevystačí mi čas," upozornila učitelka matematiky.

Baierlová rovněž doplnila, že učitelé udělali od jara velký skok. Spousta z nich se naučila s nástroji distanční výuky pracovat a po technické stránce už to pro ně takový problém teď na podzim nebude. Chybí ale didaktická průprava učitelů. Všichni diskutující se shodli, že on-line výuka není stejná jako ta "fyzická" ve třídě a že je potřeba ukázat si didaktické postupy a metody, které zajistí, aby byla skutečně efektivní. Pomoc učitelům v tomto směru nabízí projekt Učíme on-line, kde najdou mimo jiné metodické webináře o tom, jak vést on-line výuku.