V klidu a míru žijeme jen teoreticky. Evropa se sice s koncem studené války přestala bát, že k hranicím přitáhne nepřítel ve zbrani, ale soupeření o mezinárodní vliv nezmizelo. Ze zákopů se přesunulo na jiná bojiště. Teija Tiilikainenová stojí v čele Evropského centra pro boj s hybridními hrozbami, kde si země EU a NATO vyměňují zkušenosti, jak odolávat nevojenským nástrojům boje způsobujícím rozsáhlé škody, i když ne klasickými zbraněmi. "Jsou to nekonvenční nástroje mezinárodní politiky. Metody, které čerpají ze strachu a domácích problémů jiné společnosti," popisuje finská vědkyně a bývalá státní tajemnice v rozhovoru pro HN. Tiilikainenová koordinuje spolupráci například pro boj v kybernetickém či informačním prostoru, kde jsou zbraněmi propaganda, dezinformace, radikální skupiny, hackeři či psychologické operace.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se