Vakcína, nejsilnější doping pro burzy

Když se před čtyřmi lety ukázalo, že do Bílého domu se překvapivě nastěhuje Donald Trump, nevládla na burzách zrovna euforie. Nevyzpytatelný kandidát s neskrývaně protekcionistickým programem logicky vystrašil zahraniční investory, takže dolů zamířily indexy v Evropě i Asii. Ale i v Americe byla cítit obava z efektu, kterému se říkalo trumpovský propad. Nejistota není přítelem investorů. Ovšem burza šok brzy vstřebala a hned povolební středa přinesla masivní růst indexu Dow Jones o více než čtyři procenta. V následujících dvou a půl měsících, ještě než nová hlava státu cokoli udělala, se zisky ještě o něco navýšily, takže období mezi prezidentskou volbou a inaugurací bylo pro burzy nejlepší za posledních 55 let. Za větším nárůstem musíme až do roku 1960, kdy se k převzetí moci připravoval John F. Kennedy.

Ani v dalších měsících líbánky Trumpa s burzami neskončily: za rok od jeho zvolení už byl nejreprezentativnější index S&P 500 o pětinu výš a jízda k novým a novým rekordům pokračovala. Růst poháněly levné peníze (Trump se osobně a někdy dost neurvale zasazoval o to, aby Fed úroky nezvyšoval a naopak následoval Evropany v jejich snižování) a daňová reforma, ze které velké korporace jednoznačně profitovaly. Toto snížení daní se stalo jedním z dělítek mezi Trumpem a jeho vyzývatelem Joem Bidenem. Ten se netajil tím, že chce korporace a bohaté Američany zdanit více. Nic z toho hráče na Wall Street nemohlo těšit. Příznivěji se však dívali na výdajové plány zabudované do Bidenova programu. Dvoubilionový balík je už pořádný kanón, který by ekonomice dal impulz, jenž by byl znát v tržbách i ziscích. Na Wall Street převládají realisté a Bidenovo vítězství tak bylo, v souladu s dlouhodobými preferencemi, hlavním scénářem započteným do cen rozhodujících aktiv.

První výsledky volební noci však byly nečekaně příznivé pro Trumpa, a tak opatrní manažeři peněžních a podílových fondů začali své sázky vyvažovat. Zvedla se například poptávka po dlouhodobých amerických cenných papírech, protože se snížila pravděpodobnost prudkého a dlouhodobého růstu státních výdajů a s nimi spojených inflačních tlaků. Na výsluní se dostaly i akcie technologických obrů, neboť převládlo přesvědčení, že na opravdu tvrdý regulační direkt nebudou mít demokraté, kteří jsou vůči Googlu, Facebooku a spol. naladění kritičtěji než republikáni, dostatek sil. Ani následný návrat Bidena do role favorita a nakonec i prakticky jistého vítěze voleb nepřinesl obrat. Investory už dokonce neděsí ani varianta, že v Senátu nakonec demokraté získají většinu a skromnější varianta "modré tsunami" se stane skutečností. Jako by všichni hledali jakýkoli důvod k optimismu.

Pozitivní šok přišel z nečekané strany: kartami včera odpoledne zamíchala zpráva o více než devadesátiprocentní účinnosti experimentální vakcíny proti koronaviru. Na evropských burzách zavládla euforie a Amerika se brzy přidala. Rychlé nasazení tak účinné vakcíny by třeba aerolinky vytáhlo hrobníkovi z lopaty, úlevu by ale pocítila celá ekonomika. Což je nakonec silnější impulz než všechny politické zvraty.

Přelom v testování? Pfizer vyvinul vakcínu proti covidu s 90procentní účinností a minimálními vedlejšími účinky

9. 11. 2020 ▪ 6 min. čtení