Flotila 700 aut, stoprocentní růst a miliardové tržby. Michal Menšík a DoDo si jdou do Evropy pro desítky milionů eur

V areálu bývalých opraváren Praga v pražském Karlíně před lety sídlila výroba 3D tiskáren Josefa Průši nebo centrála řetězce s elektronikou Datart. A právě jeden z jeho spoluzakladatelů, britský podnikatel Charles Butler, na místě někdejší Pragovky nedávno dostavěl moderní komplex bytů a kanceláří. Byty už jsou prodané a kanceláře pronajaté, celou administrativní část projektu si s pomocí realitní společnosti Scott.Weber Workspace zabrala skupina V-Sharp Ventures. Za tou stojí šestatřicetiletý podnikatel Michal Menšík a její nejviditelnější částí jsou zelené dodávky DoDo, které rozváží on-line nákupy pro Tesco, Košík.cz, Zoot nebo další e-shop s módou Bibloo. 

Za loňský rok DoDo, které se spolu s podobně agilní Zásilkovnou Simony Kijonkové stalo symbolem narušitelů pořádků v logistickém byznysu, utržilo půl miliardy korun a meziročně narostlo o 131 procent. Svezlo se tak na boomu internetového nakupování v době pandemie. Pro letošní rok si Michal Menšík, který kromě DoDa ovládá i vývojářskou společnost Inveo.cz a v minulosti prodal například slevový portál Slevín, vytyčil podobný cíl – zdvojnásobení obratu. A nejen to, také zakládá nové startupové investiční studio, a navíc chce do DoDa přivést zahraniční investory.    

HN: Část dětství jste strávil v USA, váš otec působil v byznysu. Myslíte, že jste nasákl podnikáním už tam?

Je to možné. Když jsme žili v USA, byl jsem ještě dítě, otec zemřel na leukémii v mých devíti. To je věk, kdy jste sice schopen vnímat, že vaši rodiče podnikají, ale nevíte, co přesně dělají a jak. Proto jsem se většinu informací dozvěděl až z vyprávění dodatečně. Nicméně táta importoval tiskařské stroje.

HN: Ameriku jste ale zažil před i po revoluci, ne?

Ano, táta létal nejprve do Íránu, poté žil v Kanadě, až skončil v Americe a celá rodina s ním. A my jsme se s mámou a sestrou vrátili do Česka rok po jeho smrti, což bylo v roce 1993.

HN: K podnikání vás to táhlo hned? 

S trochou nadsázky můžu říct, že k podnikání mě to táhlo již od dětství. Tehdy jsem si hrával s babičkou na obchod, kde jsem vždycky musel prodávat a vydělávat. Podnikatelské sklony jsem měl ale i na střední škole, to jsem si koupil vypalovačku na cédéčka a dévédéčka a prodával je spolužákům. 

HN: A první práce?

Asi call centrum někdy v době, kdy jsem studoval VŠE. Měl jsem na starost anglické projekty. Poté jsem se chvíli živil jako headhunter, to mi zase pomohlo zlepšovat se v jednání s lidmi. Časem jsem ale začal cítit, že bych chtěl jít marketingovou cestou a v podstatě čistou náhodou jsem se dostal k tehdy zcela nové oblasti, což byl PPC marketing (z anglického Pay Per Click, kdy inzerent platí za kliknutí na reklamu – pozn. red.). Ten se teprve začínal dostávat do popředí, já ho studoval na škole, a tak jsem si řekl, že to zkusím.