Ve světě zlidověla představa o dobře hospodařících severních zemích eurozóny a chudším, rozhazovačném jihu, kam patří Řecko, Portugalsko, Španělsko či Itálie. Toto dělení dávalo smysl při dluhové krizi, která eurozónu postihla od roku 2010. Teď už ale neplatí, tvrdí ekonomka Silvia Merlerová, šéfka výzkumu v investiční společnosti Algebris. Za jedinou zemi evropského jihu, před níž teprve stojí úkol se s pomocí reforem vyrovnat ostatním, označila Itálii. Věnovala jí podstatnou část své knihy Černá ovce vydané v italštině.
Autorka se opírá o fakt, že slabší státy platící eurem udělaly řadu zásadních reforem. „Země jihu a severu eurozóny se od sebe už prakticky nedají odlišit,“ píše Merlerová. Uznává přitom, že Řecko, Španělsko či Portugalsko si s sebou vlečou dědictví krize v podobě vyšších státních dluhů. Jinak se ale v řadě důležitých ekonomických ukazatelů podstatně zlepšily. Itálii označuje za výjimku proto, že dosud neudělala dost. Klíčové pro ni je, jestli se jí to podaří nyní – ve snaze překonat důsledky koronavirové pandemie.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
