Její babička a děda žili ve Zlíně. Pracovali v továrnách Tomáše Bati, žili v baťovském domku a za první republiky se vzmohli tak, že si pořídili i vlastní auto. Olga Girstlová říká, že podnikatelský duch a principy podnikání vštěpované Tomášem Baťou se u nich od té doby předávaly dalším generacím.
Se svým manželem Valentinem Girstlem si tak založili firmu 1. května 1990, tedy v ten samý den, kdy vstoupil po pádu komunismu v platnost zákon povolující mít vlastní byznys. „Chtěli jsme mít odpovědnost sami za sebe. Za to, co děláme,“ vzpomíná spoluzakladatelka společnosti GiTy, která na přelomu století dosahovala miliardového obratu v telekomunikacích a IT. Po prodeji společnosti se Olga Girstlová vrhla na zelené technologie a v poslední době nejvíc na pomoc dětem z dětských domovů. Pořádá pro ně kempy, kde se mladí učí, jak rozjet vlastní byznys.
HN: Pustit se do informačních technologií a telekomunikací hned v roce 1990 bylo dost odvážné. Proč jste zvolili zrovna tenhle obor?
Vlastně celý ten příběh začal už tím, že když jsem skončila střední školu, tak jsem nemohla jít studovat, co jsem chtěla. Pocházím z baťovského prostředí a naše rodina byla za komunismu perzekvovaná. Mohla jsem jít jen na techniku, protože se tam moc lidí nehlásilo, a navíc mi šla matematika a fyzika. Dostala jsem se na Vysoké učení technické do Brna, na elektrotechniku. Když jsem končila, v roce 1985, už byly malé počítače, i když u nás hlavně ze Slušovic. Obor se začal dost rychle rozvíjet, a vznikala tak i potřeba propojovat malé computery do sítí. Byla to doba počátků, existovaly jen slaboproudé koaxiální přenosy, které neumožňovaly rychlé přenosy dat.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.