Gigafactory jako vzpruha pro českou ekonomiku. Podle studie přinese 186 miliard

Jedna z největších jednorázových investic v historii Česka se státu vyplatí. Gigafactory od Volkswagenu na výrobu baterií do elektromobilů má stát více než 50 miliard korun. Podle studie poradenské společnosti Deloitte by továrna vyrábějící 40 GWh baterií ročně mohla tuzemské ekonomice v letech 2023 až 2031 přinést téměř 186 miliard korun a vytvořit 33 tisíc nových pracovních míst v navazujících oborech. Samotná gigafactory by měla zaměstnat asi 2500 lidí.

„Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok. Pokud se taková kapacita nepostaví u nás, vznikne jistě jinde v Evropě i se všemi dopady na tuzemskou ekonomiku,“ říká vedoucí poradenského týmu pro energetiku ve společnosti Deloitte Josef Kotrba.

Autoprůmysl stojí v Česku na koncernech Škoda Auto, Hyundai a Toyota a připadá na něj zhruba čtvrtina průmyslové výroby. S navazující výrobou má odvětví roční tržby kolem jednoho bilionu korun a zaměstnává 180 tisíc lidí. Ti jsou většinou placeni lépe než v jiných výrobních podnicích. Hlavně výroba motorů nebo převodovek ale může kvůli elektromobilitě a chystanému konci prodejů nových aut se spalovacími motory po roce 2035 úplně zmizet.

Baterie jsou nejdražší a nejdůležitější částí elektroaut a významně ovlivňují jejich dojezd, výkon i cenu. Studie společnosti Deloitte předpokládá, že poptávka po bateriích v Evropě bude na konci dekády na úrovni 450 až 630 GWh ročně. Jen do roku 2030 tak bude potřeba 11 až 16 nových továren na baterie. A další vzniknou později.

Podle Martina Sedláka, výkonného ředitele Svazu moderní energetiky, který si studii objednal, je poptávka po bateriích zajištěná. „Zatím se v EU vyrobí milion elektromobilů ročně, jen do roku 2030 se toto množství zvýší desetkrát,“ vysvětluje Sedlák.

Největší investice Babišovy vlády. Obří továrna na baterie pro elektrovozy v Česku má dostat miliardové pobídky

8. 6. 2021 ▪ 5 min. čtení

Zmíněný německý koncern Volkswagen, jehož součástí je mladoboleslavská Škoda Auto, má s elektromobilitou velké plány. Koncern musel po aféře Dieselgate spojené s podvody v měření emisí u spalovacích motorů, která se provalila v roce 2015, vyplatit miliardy eur na pokutách. Se stejnou vervou, s jakou se do poslední chvíle snažil udržet spalovací motory, se ale VW obrátil k autům na elektřinu. Automobilka nechce záviset na dodávkách baterií z Asie a hodlá postavit v Evropě šest továren na baterky, každou o kapacitě 40 GWh, což je asi 650 tisíc baterií ročně. Zatím rozhodl o umístění dvou – v německém Salzgitteru a ve Švédsku, kde vznikne společný podnik s firmou Northvolt.

Jedním z míst v Česku, kde může stát nová gigafactory, je severočeský Prunéřov. A to v areálu uhelné elektrárny společnosti ČEZ, která se chce na stavbě podílet. Další firmou, jež by ráda v Česku nabídla pozemky na stavbu další gigafactory, je Sokolovská uhelná. Stavbu gigafactory podporuje vláda, která je ochotná dát na ni pobídku v nižších miliardách korun. S šéfem koncernu Volkswagen Herbertem Diessem má také 1. října, týden před parlamentními volbami, jednat premiér Andrej Babiš (ANO).

Přes velká slova však Babišova vláda donedávna elektromobilitě moc pozornosti nevěnovala. Bránila se hlavně všem finančním závazkům, což odvedlo jihokorejské koncerny SK Innovation a Samsung SDI do Maďarska a další jihokorejský koncern LG Chem do Polska. Tam fungují dosud jediné továrny na baterie ve střední Evropě. Babiš navíc zpolitizováním tématu lithia před volbami 2017 zbrzdil tehdy slušně rozjetý projekt těžby lithia na Cínovci, když australského investora European Metals a politiky ČSSD obviňoval z toho, že chtějí „ukrást“ české lithium. Projekt na Cínovci se pak začal znovu rozjíždět až vloni, kdy do něj vstoupil ČEZ.