Konec příměří: Babiš a Schillerová kritizují ČNB za zvyšování sazeb. Nesmyslně utrácíte, kontruje Rusnok

Bývala to nepsaná dohoda mezi Českou národní bankou a vládou: ČNB nechává na vládě státní rozpočet, daně a další záležitosti, a premiér či ministři zase centrální bance nemluví do její měnové politiky. Některé vlády pravidlo ctily, některé občas méně. V posledních týdnech to ale vypadá, jako by pravidlo přestalo platit úplně. A v centru sporu je hlavně zvyšování sazeb, které se před volbami premiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi ani jeho ministryni financí Aleně Schillerové nelíbí.

ČNB ale minulý týden učinila rozhodnutí, které naznačuje, že jejich volání nevyslyší. Naopak – bankovní rada odhlasovala nečekaně razantní zvýšení klíčové úrokové sazby, a to o tři čtvrtě procentního bodu na 1,5 procenta. Takový skok ekonomika zažila naposledy v roce 1997. A nezvykle ostře se do vlády opřel guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Na čtvrteční tiskové konferenci ještě docela diplomaticky uvedl, že rozpočtová politika „generuje výrazné deficity v době ekonomického růstu a je jasné, že to přispívá k inflačnímu prostředí“. O den později to pro Český rozhlas komentoval napřímo: „Důvodem tak velkého zvýšení sazby je mimo jiné nesmyslné utrácení, které rozpoutala v poslední době vláda.“ 

K rozhodnutí se následně ministryně financí vyjádřila i na Twitteru. „Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně,“ napsala Schillerová. Výrok, že čtvrteční zvýšení úrokové sazby posouvá Česko k rozvojovým zemím, označil Rusnok za nekompetentní. „Nevím, jestli to má ze své hlavy,“ dodal v pořadu Otázky Václava Moravce guvernér ČNB Jiří Rusnok.