Kurzova aféra s důvěrou podrývá paradoxně právě důvěru v politiku i média

Sebastian Kurz je sice mezi prezidenty a premiéry na summitech Evropské unie věkem stále nejmladší, ale po zásahu vyšetřovatelů v rakouském kancléřství, v sídle Rakouské lidové strany a po zveřejnění informací z vyšetřování se jeho strmá a zářivá kariéra otřásá v základech. K už probíhajícímu vyšetřování ohledně toho, že kancléř měl lhát při vystoupení před poslanci, se přidává podezření, že za veřejné prostředky ovlivňoval výsledky průzkumů veřejného mínění ve svůj prospěch, a to včetně redakčního obsahu jednoho z největších rakouských listů Österreich.

Před dvěma lety politicky významem podobná aféra zlomila vaz šéfovi rakouských svobodných a tehdejšímu vicekancléři Heinzi-Christianu Strachemu, vedla k pádu vlády a k vyhlášení předčasných voleb. Podobný scénář se zatím, a to zdůrazněme, nerýsuje ze dvou důvodů. Zelení, menší koaliční partner lidovců, se nechali slyšet, že vládu neopustí, dokud bude schopna fungovat. A samotní lidovci se drží zpátky, ani ne z ohledu ke stávajícímu šéfovi, ale proto, že v horních patrech strany není po ruce vhodný náhradník, mimo jiné proto, že Kurz při svém vzestupu všechny případné konkurenty cílevědomě vytěsňoval.