Jak vzniká cena elektřiny a co ten Green Deal?

Česko čelí bezprecedentní situaci: bez standardního dodavatele elektřiny a plynu se ocitlo na 900 tisíc zákazníků. Po ukončení dodávek ze strany Bohemia Energy skončili v záchranné síti dodavatelů poslední instance. Postupně přecházejí k řádným dodavatelům, kteří pro ně nově nakupují elektřinu a plyn na velkoobchodních trzích. A ty jsou stále poblíž historických maxim.

Cena elektřiny pro koncového spotřebitele sestává ze tří hlavních částí. Dvě jsou regulované: poplatek za distribuci a poplatek za obnovitelné zdroje. Naproti tomu cena za energii, za kilowatthodinu, je liberalizovaná a vzniká na burze na základě rovnováhy nabídky a poptávky. Velkoobchodní cena elektřiny pro každou hodinu se stanovuje tak, že jednotlivé elektrárny nabídnou na burzu svou kapacitu za nějakou cenu. Burza je seřadí za sebou od nejlevnější po nejdražší. Výsledek se nazývá nákladová křivka. Potřebná výroba je daná poptávkou.

Té poslední potřebné elektrárně se říká marginální nebo taky závěrná a stanovuje cenu pro všechny levnější zdroje. Ty budou dodávat elektřinu do sítě. Ostatní, dražší, naopak dodávat nesmějí a musí se vypnout. Tlak je to brutální, takže elektrárny nabízejí na burzu jen minimální cenu: náklady na palivo plus náklady na emise CO₂. Roční průměr očekávaných hodinových cen je pak baseloadová cena elektřiny, nejobchodovanější produkt na burze. Pořídit lze elektřinu i na jednotlivé kvartály, měsíce, týdny, dny a hodiny. Starost dodavatele pak je, aby postupně nakoupil přesně to správné množství elektřiny, které potřebujeme jako koncoví spotřebitelé.

V současné době je marginální elektrárnou během většiny hodin plynová elektrárna se střední účinností. Zemní plyn zdražil v Evropě, Spojených státech i Asii. O důvodech už vyšlo mnoho článků. V našem regionu vyskočila jeho cena na příští rok třiapůlkrát! Elektřina na rok 2022 kvůli tomu zdražila o 40 eur za megawatthodinu. Účinné (paro)plynové zdroje mají asi třetinové až poloviční emise oproti uhlí, proto se nárůst ceny povolenky do ceny za megawatthodinu elektřiny promítá jen asi 17 eury.

Anketa

Přetrpět výkyvy ceny energií nebo si je zafixovat na roky dopředu? Odborníci se neshodnou

3. 11. 2021 ▪ 6 min. čtení

Rostoucí obnovitelné zdroje výrazně mění energetický mix. Jejich variabilní náklady na palivo i CO₂ jsou nula, řadí se tedy na začátek nákladové křivky. Pokud vyrábí, vytlačují tak z provozu zdroje s vyššími náklady. Růst německých obnovitelných zdrojů tak snižuje velkoobchodní cenu elektřiny v celém regionu o jedno až dvě eura za megawatthodinu ročně. Vedle toho obnovitelné zdroje zvyšují bezpečnost dodávky: jsme méně závislí na dodavatelích plynu. Ten bude ještě dlouho zapotřebí, jen se jeho role bude postupně zmenšovat.

Ať už si o Green Dealu myslíme cokoliv, je to evropská realita. Británie po brexitu má dokonce ještě podstatně ambicióznější cíle. Česko by mělo hájit pozici jaderné energetiky a zemního plynu, počítat s výrazným růstem obnovitelných zdrojů, vyjednat realistickou míru závazných energetických úspor, zrychlit potřebné schvalovací procesy, zajistit co nejvíce evropských peněz do Modernizačního fondu a investovat do špičkové vědy a výzkumu.

V zeleném byznysu poteče v Evropě i v celém světě veletok peněz: na obnovitelné zdroje, dekarbonizaci, energetické úspory a skladování energie. Byla by škoda, aby plynul mimo nás. Pro jeho využití je v první řadě zapotřebí nastavit státní rámec a pravidla. Pro budoucí vládu je to velká výzva a příležitost.