Osobní i nákladní doprava zažívá revoluci – po více než sto letech jsou na ústupu fosilní paliva a automobilky postupně představují alternativní pohony nejrůznějších střihů. Úspěchy slaví řada bateriových řešení v čele s Modelem 3 od Tesly či škodováckým Enyaqem, elektromobilita se také začíná probojovávat do firemních vozových parků.

Celý obor však naráží na řadu odpůrců s více či méně pádnými argumenty. Nejvýznamnějším z nich je téma kapacity přenosové sítě – poměrně jednoduchým výpočtem lze dojít k závěru, že přesunutí energie pro spalovací motory do elektřiny by v tuto chvíli nedokázala pokrýt výroba a přenosová síť by takové situaci také čelila s velkými obtížemi.

Jako kvalitní alternativa se tedy nabízí vodík – cena za kilowatthodinu energie vyrobené ve vodíkovém palivovém článku je nyní v nákladech zhruba 14 Kč a podle předpokladů by měla dále klesat. Vodíková strategie Česka například pro rok 2027 předpovídá cenu 5,5 Kč za kWh. Ve srovnání s cenou dobíjení baterie, která se pohybuje mezi sedmi a 12 Kč za kWh, si tedy vodík ekonomicky nestojí vůbec špatně.

Nenechme se ale zmást – je řada situací, kde je výhodnější použít bateriové řešení. Bateriím do karet hraje účinnost a dostupnost nabíjecích bodů, byť jen nízkorychlostních. Pro osobní dopravu na krátké vzdálenosti tak bude vodík bateriím konkurovat jen velmi těžko.

V dálkové dopravě je ale situace odlišná: u vlaků, nákladních vozů či lodí je ukládání energie v bateriích nepoměrně složitější. A právě tady vodíková řešení dávají větší smysl – ve velkých aplikacích vodík může konkurovat fosilním palivům.

Elektromobilita

Stáhněte si přílohu v PDF

Svou roli ale vodík může hrát i v osobní dopravě: nejen jako primární zdroj energie na palubě auta, ale zejména jako palivo nabíječek pro elektromobily či prostředek k posílení přenosové sítě. Právě tuto myšlenku jsme měli v hlavě od začátku vývoje našeho vodíkového generátoru H2BASE – konstruován byl jako mobilní rychlonabíječka elektromobilů, ale také jako náhrada neekologických dieselových agregátů.

Podobně je možné H2BASE použít jako kogenerační jednotku k posílení přenosové sítě – přeměnou jednoho kilogramu vodíku vzniká přibližně 16 kWh elektřiny a 16 kWh tepla, které je možné dále využít třeba na vytápění objektu.

Vodík tak pro nás není konkurentem baterií, ale naopak jejich ideálním kolegou.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.