Pohled na pouliční kravály provázející v Evropě – a nejen tam – protesty proti všemu, co zavání očkováním, vnucují otázku: Kam až to může zajít? Průzkumy nevyznívají povzbudivě. Podle šéfa německé agentury pro výzkum veřejného mínění FORSA na odpůrce očkování nic nezabírá. Dvě třetiny z nich tvrdí, že injekci na každý pád nechtějí, a další takřka čtvrtina říká, že spíše ne.
Bližší pohled ukáže, že odpor není rozprostřen po celém Německu. Mnohem silnější je na východě a největší podíl odmítačů vychází v Sasku, spolkové zemi, kde největší volební úspěchy slaví pravicově populistická Alternativa pro Německo. Pravicový populismus se vždy obracel na odmítače – nejdříve eura, potom migrantů a nyní očkování. Výsledek nelze přehlédnout. Počet nových nákaz na sto tisíc obyvatel v Sasku je ve srovnání s celospolkovým průměrem více než dvojnásobný.
Protesty proti očkování a proti opatřením, která mají omezit šíření pandemie viru covid-19, však propukají nejen v Německu, o víkendu se násilí v ulicích objevilo v Belgii a v Nizozemsku. Vysvětlení je třeba hledat nejspíše v tamějších vládách založených na širokých koalicích. Širší politická podpora je nutná i jinde a taková konstelace zpravidla otevírá prostor pro růst extremistických a protestních hnutí.
Jejich populistický instinkt je takřka neomylný. Dovedou sice vyhmátnout téma, které frustruje, znepokojuje nemalou část společnosti, ale nenabízejí řešení. Pandemie to odhaluje na dřeň. Kdo odmítá očkování i opatření omezující šíření nákazy, nákazu virem covid-19 nezastaví, ba právě naopak, a ta dostihuje především odmítače.
Pokud nemá stát jako společenství selhat, ať už přetížením zdravotního systému nebo ústupem pouličním kraválům, nakonec nezbude, než aby svou autoritu prosadil. V Sasku a Durynsku se množí zprávy, že odpírači nejen odmítají očkování, ale napadají lékaře, kteří očkují, nebo lidi, kteří se chtějí nechat očkovat.
