Bankovní sektor se zelená. Ke změně barvy směruje také klienty

Financovat projekty, které mají negativní dopad na životní prostředí, bude pro firmy stále dražší. Nastat může i situace, kdy banka odmítne bonitního klienta, protože jeho projekt bude výrazně zvyšovat uhlíkovou stopu. V některých sektorech už finanční instituce minimalizují své úvěrování. „Dnes už vybrané velké banky a pojišťovny nechtějí spolupracovat s firmami těžícími uhlí a s dalšími navazujícími obory,“ potvrzuje Martin Křivánek, který v KPMG Česká republika vede tým zaměřený na ESG, tedy ohleduplné a udržitelné podnikání a investování.

„Prozatím se primárně nezaměřujeme na ryze uhlíkovou stopu, ale na celkové dopady podnikání klienta na životní prostředí. Pokud je vysloveně negativní, je to neslučitelné s naší úvěrovou politikou,“ říká Petra Kopecká, tisková mluvčí Raiffeisenbank. Zároveň přiznává, že pokud je u klienta ESG riziko nízké, při rozhodování o financování je to pro něj plus. „Ovšem není to a nikdy nebude jediný faktor, který posuzujeme. Vždy je důležitá návratnost. Víme ale, že negativní vliv klientova podnikání na životní prostředí či sociální soudržnost může přinášet dodatečné náklady a návratnost úvěru ohrožovat,“ vysvětluje Kopecká.

U některých bank může narazit i ten, kdo by chtěl financovat nemovitost se špatným energetickým štítkem. Typicky při nákupu starší nemovitosti nebo při snaze vyplatit pomocí hypotéky podíl příbuzného na nemovitosti bez rekonstrukce. „Dostane velmi nevýhodné podmínky nebo úvěr nezíská vůbec,“ zdůrazňuje Martin Křivánek. Podle něj by ale měla banka v takových případech umět nabídnout alternativu.

Pomalu, ale jistě

České bankovnictví zezelenává a podle oslovených odborníků začíná pomalu dohánět evropský finanční trh. Směřování k podpoře udržitelnosti je patrné zejména u velkých bank, které jsou dcerami těch zahraničních, majících udržitelnost už jako součást své DNA. Vliv na to má i samotná poptávka ze strany klientů a nastavený trend zaměřený na ESG. Svou podporu ekologického a společenského podnikání navíc banky vyjádřily v letošním roce podpisem Memoranda pro udržitelné finance.

Právě bankovní sektor by měl sehrát zásadní roli při motivování firem k řešení udržitelnosti. Patrné je to i z růstu nabídky zelených produktů. Ta se bude nadále rozšiřovat – o nové úvěry, investiční nástroje, depozita či zelené dluhopisy. „Banky budou více pracovat s nefinančními ukazateli a přeměřovat CO₂ náročnost úvěrů. Budou pokládat nové otázky a tím směrovat zájem klientů na udržitelnost a ovlivňovat jejich aktivity,“ předpokládá Martin Křivánek. Zároveň se domnívá, že přechod na udržitelné financování bude v Česku pomalejší než v jiných zemích, protože zde není výrazná podpora centrální bankou. Vliv bude mít i to, že jsme zemí, jež z velké části vyrábí energii z fosilních paliv, což se promítá do uhlíkové stopy řady firem.

Nedostatek dat pro výpočet rizik

„Bankovní trh klientům potřebuje poskytnout kompletní nabídku zelených produktů, jak depozita, tak i investiční nástroje a úvěrové produkty. Ty poslední zmiňované přitom hrají největší roli. Zelenou hypotéku s lepší sazbou klienti logicky rádi využijí, i když nejdříve musí své projekty připravit tak, aby podmínky splňovali,“ říká Křivánek.

Podle něj ale rozdíl v sazbách není pro klien­ty motivační. „S výhodnějšími sazbami je to složitější. Když nabízí banka zelené úvěry s lepšími sazbami, musí umět vypsat zelené dluhopisy, kterými půjčky také za výhodnějších podmínek zafinancuje, případně si dobře propočítat, že riziko nesplácení klienta je nižší. To ale dnes neumíme. Nemáme k tomu data,“ zhodnocuje současný stav Křivánek.

Jednou z největších aktivit, kterou banky v „zezelenávání“ klientů podnikají, je poskytování poradenství v oblasti udržitelného financování. „Největší zájem sledujeme o financování alternativních zdrojů energie, domovů pro seniory, mikropůjčky či investice do oblasti ESG u drobných investorů,“ říká Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Banky pomáhají klientům s identifikací úspor, se zefektivněním nakládání se zdroji, s dotacemi. „Nově poskytujeme klientům možnost změření uhlíkové stopy a nastavení plánu na její snížení a přípravu na nefinanční reporting. Ten bude pro firmy nad 250 zaměstnanců za rok 2023 povinný a bude zahrnovat vyčíslení dopadů činnosti firmy na životní a sociální prostředí, uhlíkovou stopu a aktivity vedoucí ke snížení těchto dopadů,“ přibližuje manažer KB EU Point Jan Hanuš.

Udržitelná společnost

Stáhněte si přílohu v PDF

Rozšiřovat se bude i nabídka zelených hypoték, se kterými je spojena lepší úroková sazba na koupi, rekonstrukci nebo výstavbu energeticky úsporné nemovitosti. Typicky v energetické třídě A nebo B. Tento typ hypoték jako první na českém trhu zavedla Hypoteční banka, která je nabízí se slevou 0,2 procenta ze sazby. Zelená hypotéka je jednou z připravovaných novinek také v UniCredit Bank.

Do budoucna se předpokládá, že dojde ke standardnímu posuzování udržitelnosti v úvěrovém procesu. „Namísto posuzování environmentálních rizik při financování nemovitostních projektů a několika dalších odvětví bude zohledněna v modelech kreditního rizika i udržitelnost úvěrových klientů a celková odolnost úvěrového portfolia banky vůči ESG a klimatickým rizikům,“ říká Oleg Deev z katedry financí Ekonomicko‑správní fakulty Masarykovy univerzity. Ten se také domnívá, že změny regulatorních požadavků na modely kreditního rizika dopadnou i na individuální úrokové sazby klientů. „Tyto změny v bankovním sektoru jsou spíše otázkou času něž aktivního přístupu některých bank,“ tvrdí Deev.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelná společnost.