Za vývoj ochranné polomasky získal Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) před dvěma týdny cenu Inženýrské akademie ČR. Maska vznikala v rekordně krátkém čase v prostředí testbedu pro Průmysl 4.0. Ten vedle vlastního vývoje nabízí malým a středním podnikům, aby si zde v laboratorních podmínkách vyzkoušely možnosti vlastní digitalizace a automatizace. „Podařilo se nám získat významné prostředky z evropských i národních zdrojů, díky kterým se i českým firmám otevírají široké možnosti v oblasti výzkumu a vývoje,“ říká ředitel testbedu Pavel Burget.
Podle jakých kritérií vybíráte, s kým budete spolupracovat?
Vedle dlouhodobých partnerů, se kterými pracujeme na společných výzkumných projektech, často podpořených z Evropské unie, spolupracujeme také s firmami, které hledají řešení pro sebe nebo svoje klienty. Rozhodující je vždy domluvit se na rámci pro takovou spolupráci a k tomu bývá prvním krokem přesně definovat zadání. Často tomu předchází důkladná diskuse, kdy firma pojmenuje, co konkrétně potřebuje řešit. Dále si ujasňujeme, jaké pro to máme předpoklady a zdroje, a to jak v oblasti odborných, personálních i strojových kapacit. Spolupráce tedy vždy závisí na komplexním posouzení a liší se případ od případu.
Pro koho je váš testbed obzvlášť vhodný?
Skutečně záleží na řešené situaci. Spolupracujeme s velkými firmami, jako jsou například Lego nebo Škoda Auto, které jsou také konečným uživatelem daného řešení. A spolupracujeme také s technologickými developery, kteří poskytují řešení dalším subjektům. Zde mohu uvést například Siemens či T‑Mobile a rovněž menší firmy bez nadnárodního zázemí. Řadu projektů rozvíjíme dokonce s inovačními a technologickými start‑upy, jako jsou třeba Pocket Virtuality nebo Factorio Solutions.
Využít infrastrukturu a výzkumné zázemí testbedu a vlastně i celého CIIRC je vhodné pro firmy, které plánují nebo už řeší digitální transformaci celé výroby nebo třeba i jen vylepšení jednoho dílčího procesu. Společnostem, které se o digitální transformaci teprve rozhodují, pomáháme popsat jejich procesy a navrhnout, kde se vyplatí s inovací začít.
Cítíte spíše přetlak zájmu od firem, anebo byste dokázali uspokojit větší počet zájemců?
S řadou firem spolupracujeme již několik let a určitě máme prostor i pro nové projekty. Otevírá se především proto, že testbed prochází od začátku roku rozsáhlou modernizací. Díky našemu zapojení do evropského projektu RICAIP, financovaného z evropských i národních zdrojů, pořizujeme nejnovější technologie, které naše možnosti opět rozšíří. Testbed bude vybaven například flotilou autonomních mobilních robotů určených pro přepravu materiálu mezi výrobními buňkami, lokalizačním systémem vhodným pro mapování a optimalizaci toku materiálu nebo privátní 5G sítí určenou pro průmyslové aplikace.
Nakolik do tohoto procesu zapojujete studenty?
V testbedu pracuje několik výzkumných týmů, konkrétně tým zaměřený na flexibilní výrobu a robotiku, tým zaměřený na výrobní technologie, centrum 3D tisku nebo chytrou elektrickou síť. Ve všech těchto týmech působí také doktorandi a postdoktorandi. Navíc každý rok vypisujeme desítky témat pro individuální ročníkové práce a poznatky se snažíme zužitkovat také ve výuce.
Máte přehled, jak se získaným know‑how firmy naloží? Zda u vás ozkoušené postupy a technologie skutečně zavádějí do praxe?
To záleží na typu projektu a také na typu duševního vlastnictví, které každý z nás do projektu vkládá. Je rozdíl v tom, pokud firma chce něco na zakázku jen otestovat nebo pokud společně vyvíjíme zcela nový koncept či řešení. Taková spolupráce nemusí mít dopad na výrobu firmy okamžitě. Jde spíše o výsledek společného výzkumu, jehož uvedení do praxe vyžaduje další kroky a může trvat i déle či vyžaduje další ověřování. Firma také může dospět k závěru, že je vhodné vyzkoušet jinou cestu.
Kam se má zájemce o služby testbedu obrátit a co má mít připraveno?
Doporučuji věnovat aspoň nějaký čas zjišťování informací, třeba z webových stránek a referencí na realizované projekty nebo z uveřejněných článků pro získání představy, co jsme v minulosti realizovali. A ujasnit si, co chce firma inovovat a realizovat. Nejrychlejší je pak vše probrat na osobním jednání a seznámit nás s procesem, kterého by se měl společný výzkumný projekt týkat. Dále upřesňujeme formu spolupráce, která může mít podobu společného (kolaborativního) výzkumu, partnerství ve výzkumném projektu nebo komerční zakázky. Často lze využít i kombinované formy, a to typicky v případech, kdy lze část výzkumu řešit v delším horizontu jako společný výzkumný projekt a část v horizontu několika měsíců jako komerční zakázku. Důležitou součástí je také ošetření duševního vlastnictví.
Co je výstupem – co si klient odnáší?
Projektovou či technickou dokumentaci, funkční algoritmus nebo jiné softwarové řešení – a jak věřím, i celou řadu impulzů a námětů na další spolupráci.
Stáhněte si přílohu v PDF
Můžete jmenovat konkrétní příklad, kdy se firma díky spolupráci s vaším testbedem citelně posunula kupředu?
Mám velkou radost z výsledku několikaleté spolupráce našeho institutu se společností Lego. V jednom z aktuálních projektů se podařilo rozvinout koncept rekonfigurovatelných balicích linek za pomoci automatizovaného sběru dat a jejich následné analýzy s využitím strojového učení. Lze to jednoduše popsat tak, že umělá inteligence nahradila rutinní seřizování vibračních bubnů, které se používají pro balení kostiček lego. Ušetří to až 30 procent času operátora, který se může věnovat spíš dozorové činnosti. Práci mu navíc usnadní naše aplikace na vzdálenou kontrolu správného fungování balicí linky. Kladenská továrna má na starosti inovace pro celou skupinu Lego, je proto velmi pravděpodobné, že se naše řešení dostane i do dalších výrobních závodů po světě.
Získali jste velkou finanční podporu z evropských i národních zdrojů pro rozvoj umělé inteligence a podporu Průmyslu 4.0. Jak s prostředky naložíte? Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Z této dotace pořizujeme vyspělé technologie a rozjíždíme hlavní výzkumné programy. Naším cílem je ale zapojovat se do dalších projektů, národních i mezinárodních, a rozšiřovat mezinárodní partnerské výzkumné sítě. Chceme více propojit výzkum s aplikační sférou a zapojovat české firmy do projektů kolaborativního výzkumu. Jedině tak můžeme pomoci s transformací české ekonomiky do moderní podoby, kde metody umělé inteligence a pokročilého zpracování dat usnadňují rozhodování a umožňují nahradit monotónní práci nekvalifikovaných pracovníků, kterých je na pracovním trhu nedostatek. Daří se nám propojovat různé obory a tím vytvářet nové příležitosti pro kreativitu a efektivitu.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenství.
