Plynaři v Česku mají dilema. Brusel sice uznal plyn za přechodné palivo přispívající ke klimatickým cílům EU, zároveň ale stanovil podmínky, které plynařům vadí. Největší problém je, že od roku 2026 si banky vykážou u plynu jako ekologickou jen investici do zdroje, který spaluje minimálně 30 procent vodíku či jiných „zelených“ plynů. 

Plyn spolu s jádrem zahrnula Evropská unie počátkem roku mezi ekologické zdroje v tzv. taxonomii (roztřídění), která má sloužit jako návod pro zelené investice.

„Největší obavu mám z toho, že taxonomie předbíhá technologický vývoj, neexistuje ani trh, kde by se zelenými plyny obchodovalo, včetně záruk původu,“ říká k bruselské novince Lenka Kovačovská, ředitelka Českého plynárenského svazu, který zahrnuje přes 200 odborných sdružení a firem působících v oboru.

HN: Podmínky pro přijetí plynu do taxonomie považujete za těžko splnitelné. Na druhou stranu, v západní Evropě má plyn větší roli než u nás. Jak to tedy splní oni?

Bavíme se o budoucích investicích, které už hodně států na západ od nás udělalo. Nemusí tak striktní podmínky pro nové zdroje splňovat. Třeba Německo už je má několik let. To není odchod od uhlí, jaký řeší Česko nebo Polsko. Začínali jsme za úplně jiných podmínek a měli výhodu domácích zásob uhlí, kde se udělaly velké investice do ekologizace. Pokud jde o podíl zeleného plynu, tak ho nebude snadné splnit ani v Německu, které počítá s tím, že i v roce 2050 bude nízkoemisní plyny a hlavně vodík dovážet.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se