Jak známo, vyšší než očekávaná inflace je výhodná pro dlužníka, naopak věřitel na ní tratí, dokud jí nepřizpůsobí úrok. A pravda je, že sazby v Česku rychle rostou. Domácí společnosti jsou vystaveny vysokému a náhlému nárůstu úrokových sazeb bankovních úvěrů. Přesto mají stále otevřenou cestu k výhodnému financování. Řešením je, že si své úvěry přejednají do eura, kde jsou základní úrokové sazby nadále na nulové úrovni.

Tato situace nyní českým firmám umožňuje ušetřit na úrocích více než čtyři procenta, což představuje snížení úrokových nákladů v průměru až o dvě třetiny oproti financování v českých korunách, a tedy významný dopad na ziskovost firem.

V posledních týdnech proto vidíme v bankách velký zájem českých firem o změnu financování z českých korun na euro. Tento rozdíl velmi zřetelně ukazuje úrokový diferenciál mezi tříměsíční sazbou PRIBOR ve výši 4,2 procenta oproti tříměsíční sazbě EURIBOR, která je záporná ve výši minus 0,5 procenta.

Přechod na úvěrování eurem ovšem není bez rizika. Společnosti se musí mít na pozoru z důvodu směnného kurzu. V případě oslabení české koruny oproti její současné hodnotě budou společnosti muset v budoucnu zaplatit za splacení úvěru v korunovém vyjádření více, než kolik si na počátku půjčily.

Současná vysoká inflace má kladný vliv na české společnosti, respektive na jejich významnou část. Umožňuje snížit reálnou výši dluhu a tím inflace působí ozdravně na ty firmy a odvětví, které již mají vysoké zadlužení. K přerozdělení hodnoty od věřitelů na dlužníky dochází postupně tak, že klesá zadluženost firem oproti jejich tržbám a zisku, které rostou v průměru o inflaci. České společnosti se tak následně mohou stát finančně stabilnějšími a odolnějšími vůči budoucím krizím.

Taková konstelace může vést ke spekulaci, že inflace, jakou tu 14 let nepamatujeme, je vlastně z pohledu hospodářství blahodárná. Ďábel se však skrývá v očekáváních. Pokud by dále narůstala cenová hladina a dostala se třeba i nad magických 10 procent, mohla by začít nebezpečná cesta ztráty důvěry v korunu. A takový scénář by ve finále znamenal prohru pro všechny: domácnosti, firmy i stát.