Microsoft: Děláme z hráčů studenty

Pomocí počítačové hry se dá učit i matematika nebo fyzika, říkají vzdělávací experti z Microsoftu. Ten dlouhodobě podporuje růst digitálních dovedností na českých školách.

Kde vidíte největší digitální slabiny dnešních studentů?

Karel Klatovský (manažer pro oblast základního a středního školství): Někteří z nich stále neumí dobře pracovat s informacemi. Málo si je ověřují a stává se, že podléhají fake news. Školy se ale této problematice začínají naštěstí věnovat. Řada lidí také podléhá falešné představě, že když děti odmalička používají počítačové tablety a notebooky, tak na nich přece umí. Realita je ale někdy jiná. Děti hrají hry nebo jsou aktivní na sociálních sítích, ale určitě to automaticky neznamená, že mají IT dovednosti, které jsou potřeba pro úspěch ve 21. století. Neplatí to však zdaleka o všech a už nyní jsou vidět na stovkách příkladů škol z celého Česka skvělé nápady a inspirace pro ostatní. 

Marcela Havrilová (ředitelka pro oblast školství): Je velký rozdíl používat technologie na konzumaci obsahu třeba sociálních sítí a na tvorbu a rozvoj. Šanci uspět má ten, kdo se bude schopný dobře adaptovat na měnící se svět. 

Jiří Kadavý (manažer pro oblast vysokého školství): Studenti mají občas přehnané sebevědomí, které pak úplně neodráží, co opravdu umí. A někdy jim chybí lepší komunikační schopnosti a schopnost projektově pracovat. Když pak přijdou do velké firmy typu naší, tak se od nich očekává, že budou fungovat samostatně, aby si dokázali plánovat čas a byli schopni pracovat v týmu, že na sobě budou kontinuálně pracovat a vzdělávat se. K těmto schopnostem je ale české školství dříve nevedlo.

Microsoft nabízí sdílení svého know‑how nejenom studentům, ale i učitelům, vzdělávacím organizacím či státu. O co je největší zájem?

K. K.: Zájem se mění podle toho, jak přichází nové technologie, které školy využívají nebo chtějí využívat. Před deseti lety se vzdělávací instituce zajímaly o školení na používání Wordu a Excelu, dnes je poptávka po informacích o cloudových a komunikačních řešeních. S učiteli jsme v každodenním kontaktu a máme s nimi ty nejlepší zkušenosti. Na základních školách začala revoluce ve výuce informatiky. V prvním roce se do ní zapojilo 600 škol po celém Česku a my zaznamenáváme jejich potřebu informací. Učitelé i žáci se také hodně zajímají o možnosti využívání hry Minecraft, která patří do našeho portfolia produktů. Máme speciální edici této hry, která obsahuje výukové a vzdělávací prvky. Na základě této hry se tak dá například učit programování. V Česku už tuto hru tímto způsobem používají stovky základních a středních škol. Na bázi Minecraftu se přitom nemusí učit pouze programování, ale třeba i fyzika či matematika. Nesnažíme se přitom dělat ze studentů hráče, ale z hráčů studenty. Velký zájem projevují školy o komunikační platformu Teams, kterou má řada z nich zaškatulkovanou pouze jako nástroj pro on‑line výuku, přestože jde o aplikaci a službu, která podporuje komunikaci a spolupráci uživatelů a umožňuje učitelům udržovat kontakt s žáky a řídit výuku.

Na jaké překážky u škol narážíte?

J. K.: Najdou se školy, které jako by nepochopily, že žijeme v digitální době. Brání se například wi‑fi připojení ve třídách či na chodbách. Na so­ciální sítě nahrávají zástupci těchto škol fotografie, na kterých na začátku hodiny odebírají žákům mobilní telefony. Škola má ale připravit studenty na život a digitální technologie jsou dnes jeho samozřejmou součástí. Zároveň si rozhodně nemyslím, že situaci vyřeší odchod starší generace učitelů, protože máme desítky příkladů toho, že právě starší učitelé se dokázali bez problémů adaptovat na on‑line výuku.

On‑line výuku řada škol provozovala prostřednictvím vaší platformy Teams. Tu Microsoft během pandemie vylepšil řadou dalších funkcí. V čem jsou dnes Teams lepší?

K. K.: Dodali jsme tam například podporu programování. Před třemi lety tam nebyly ani funkce, které dnes považujeme za běžné, třeba přihlášení o slovo (zvednutí ruky). Učitelé také velmi kladně přijali možnost vytvářet virtuální místnosti, jimiž se dá třída rozdělit na pracovní skupiny.

J. K.: Během posledních let dostali třeba učitelé možnost natvrdo vypnout mikrofony žákům, když dělají neplechu, a zapnout je jen konkrétním žákům, kteří dostali slovo. Učitelé také mají podrobný přehled o docházce žáků – kdo se kdy připojil, mohou přes Teams zadávat a hodnotit domácí úkoly nebo organizovat třídní schůzky.

Vaše firma rovněž nabízí širokou možnost certifikací na používání svých produktů. V čem vidíte jejich smysl?

K. K.: Certifikát studentovi ukáže, co si myslí, že umí, a co opravdu umí. Na některých školách umožňují, že studenti během výuky informatiky skládají rovnou zkoušku na certifikát Microsoft Office Specialist. Student pak na konci studia vychází ze školy nejen s maturitou, ale i tímto globálně platným certifikátem. Zkouška probíhá v angličtině a v anglické verzi programu Microsoft Office, takže student poté může pracovat v USA či kdekoliv jinde ve světě. Dalším důvodem, proč se do certifikace pustit, je pilotní projekt ve spolupráci s ministerstvem školství. Ověřuje se v něm možnost uznání těchto certifikátů jako náhrady maturitní zkoušky v dané oblasti.

Pro studenty pořádá Microsoft řadu soutěží, jež mají podpořit jejich kreativitu. Jaké zajímavé nápady v nich za poslední roky vznikly?

K. K.: Loni jsme lokálně pořádali první ročník soutěže Azure Cup, jejímž cílem je naučit studenty využívat moderní cloudové technologie. Nejzajímavějším loňským projektem se stal program na on‑line sledování pracovní docházky – umělá inteligence rozpozná, když zaměstnanec projde vchodem do budovy, a změří mu teplotu. Dalším zajímavým projektem byla procházka Prahou s komentáři chatbota. V celosvětové soutěži Imagine Cup, podporující vznik inovativních nápadů, pak v roce 2017 zazářil projekt studenta ČVUT v Praze Marka Nováka, který vyvinul glukometr pro dětské diabetiky X.GLU. Zařízení o velikosti platební karty nepotřebuje displej. Vše se díky cloudu a technologii NFC ukáže na obrazovce mobilu či počítače.

J. K.: Před lety uspěli také studenti VUT v Brně s řešením GINA, které funguje jako sdílená digitální mapa a pomáhá při záchraně lidí při katastrofách. Dnes je tento systém nainstalován v tisících záchranářských vozidel v Česku, na Slovensku i v zahraničí. Díky jeho používání se zkracuje doba zásahu a záchranáři jsou navzájem lépe informováni o tom, co se děje.

Herní historie Microsoftu: otloukánek útočí díky dvěma geekům na pozici světové jedničky

20. 1. 2022 ▪ 15 min. čtení

K. K.: Rovněž pořádáme soutěž Office Arena, do níž se každý rok zapojuje přes čtyři tisíce studentů po celém Česku. Celosvětové obdoby této soutěže se naposledy účastnilo 1,4 milionu studentů z celého světa. A uspěli Češi – před lety se stal mistrem světa v PowerPointu student střední školy v Praze a loni student z Pardubic.

Jaké digitální dovednosti bude člověk muset mít, aby mohl být úspěšný i v budoucnu?

K. K.: Do budoucna budou hrát ještě větší roli dovednosti jako kreativita, kritické myšlení, spolupráce, kooperace a komunikace. Zvlášť v poslední době se ukazuje, že kriticky myslet a rozpoznávat fake news je nesmírně potřebné. Hodí se také dokázat si velký problém rozložit na menší části. Pak se ukáže, že řešení menších částí je mnohem snazší než se snažit udělat vše najednou.

Investice do vzdělání

Stáhněte si přílohu v PDF

M. H.: Nejde ale jen o digitální dovednosti. Je třeba si říci, jaké žáky, absolventy, zaměstnance, lidi chceme z dětí vychovat. Podle mě bude do budoucna velmi důležitá schopnost sledovat, co trh potřebuje a jak se vyvíjí. Studenti by si sami měli hledat kurzy, které chtějí absolvovat, a být aktivní. To jim pomůže si najít dobrou práci nebo je to nasměruje k vlastnímu podnikání a založení start‑upu. Hodně důležitá je i schopnost prezentace – můžete něco skvělého naprogramovat, ale když to neumíte správně „prodat“ ven, nikdo se to nedozví. Tyto dovednosti se přitom studentům mohou hodit nejenom v pracovní kariéře, ale i v běžném životě.

J. K.: Studenti i rodiče by se také měli zajímat o to, které obory nejspíš čeká progresivní budoucnost. Ministerstvo školství nedávno představilo ty, do nichž chce investovat větší prostředky v rámci Národního plánu obnovy. Jsou mezi nimi obory zahrnující umělou inteligenci, robotiku, práci s velkými daty či kyberbezpečnost. Ve všech hrají IT znalosti a dovednosti velkou roli.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.