V roce 1853 získala berlínská firma Siemens & Halske kontrakt od ruské vlády na vybudování telegrafní linky z (tehdy ruské) Varšavy na hranice s Pruskem. Carské úřady byly spokojené, a tak firmě umožnily budovat devět tisíc kilometrů dlouhou státní telegrafní síť. Do té doby malá pruská firma začala rychle růst. V roce 1856 pracovaly dvě třetiny jejích zaměstnanců v Rusku a společnost, později známá už jen jako Siemens, začala svoji úspěšnou domácí i zahraniční expanzi.
Podobných příběhů hluboké historické, hospodářské a emocionální provázanosti Německa a Ruska je za staletí mnoho. Střední Evropa si kvůli tomu prožila své včetně dvojitého útoku na Polsko v roce 1939 nebo likvidace nezávislosti tří baltských zemí po uzavření paktu Molotov–Ribbentrop. Dnes, když jsou aliance v Evropě překresleny po pádu Sovětského svazu a po úspěšném fungování Severoatlantické aliance jako základního pilíře odstrašení, si ale s novou tříbarevnou německou vládou a nejotevřenější hrozbou agrese ze strany Ruska za poslední dekády musíme opět položit zásadní historickou otázku: Na čí straně je Německo?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
