Bankovní identita zrychluje digitalizaci. Stovky tisíc Čechů díky ní podaly daňové přiznání nebo se sečetly online

Více než rok od svého spuštění usnadnila bankovní identita život stovkám tisíc lidí v Česku. Z pohodlí svého domova si mohli online zažádat o nový řidičský průkaz, výpis z katastru nemovitostí anebo vyplnit daňové přiznání. Aby lidé trávili ještě méně času ve frontách na úřadech či v kamenných pobočkách soukromých firem, je podle expertů nutné, aby stát nadále rozšiřoval svou nabídku digitálních služeb. A důležitá je i větší osvěta, protože řada lidí o možnostech nových technologií vůbec neví.

Používat bankovní identitu jako nástroj pro elektronickou identifikaci občanů umožnil od loňského ledna nový zákon. Lidé se tak nově mohli přihlašovat k online službám státu, jako je například Portál občana nebo Moje daně, pomocí údajů, kterými se hlásí do svých internetových bankovnictví. Vzdáleně se tak kromě podání daňového přiznání mohli podívat například i na to, kolik mají trestných bodů na svém řidičském kontě.

„Po roce fungování lze říct, že bankovní identita funguje znamenitě, a naplnila tak plánovaná očekávání. Je to nástroj, který významně pomáhá ve zrychlení celkové digitalizace v Česku a posouvá nás správným směrem,“ říká Tomáš Huml, vedoucí analytických týmů se specializací na bankovní sektor v poradenské společnosti Deloitte.

Podle něj je důležité, aby docházelo k větší komunikaci směrem k občanům, kteří často nevědí, co vše už lze vyřídit online. A klíčové také bude, jaké další služby budou postupně přibývat. „Například pokud by člověk mohl elektronickým podpisem řešit i vklad na katastr či jiné úkony, znamenalo by to větší rozsah v digitalizaci,“ říká.

Bankovní identitu vlastní každý člověk, který používá internetové bankovnictví a jehož finanční dům tuto službu nabízí. Aktivovat si ji může na pár kliků v mobilní aplikaci banky na chytrém zařízení či počítači. Na jednotlivé státní portály anebo do klientských zón firem se pak přihlašuje stejnými údaji jako do svého digitálního bankovnictví.

Výhoda tohoto ověřovacího prostředku spočívá zejména v jeho jednoduchosti a také v tom, že klient, který projeví zájem, nemusí při jeho sjednávání chodit na úřad, jako je tomu v případě elektronických občanských průkazů. „Ocenila jsem, že díky bankovní identitě nově nemusím při zakládání datové schránky chodit fyzicky na Czech Point,“ popisuje své zkušenosti dvaapadesátiletá Romana M. z Prahy, která pracuje v administrativě.

Až sedm milionů identit

Bankovní identitu momentálně poskytuje šest peněžních ústavů – Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. V letošním roce se spuštěním služby počítá Fio banka, mBank a UniCredit Bank. Zapojené finanční domy doposud vydaly 4,4 milionu identit a cílem je, aby jich ke konci roku bylo s novými poskytovateli mezi 5,5 a šesti miliony. Alespoň jednou loni využilo přihlášení přes bankovní identitu více než 700 tisíc lidí. 

Podle dat České bankovní asociace se lidé v loňském roce tímto způsobem ověřovali nejvíce na webu Ústavu zdravotnických informací, zejména při registraci na očkování. A přihlášení přes bankovní identitu často využívali i na webu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kde nahlíželi do katastru nemovitostí. 

Třetím nejvyužívanějším je pak Portál občana, spadající pod ministerstvo vnitra. Skrze něj si lidé nejčastěji žádají o výpisy, například z rejstříku trestů anebo bodového hodnocení řidiče. Zažádat si lze online i o nový řidičský průkaz v případě, že končí jeho platnost. Jen za prosinec vnitro evidovalo zhruba 130 tisíc přihlášení, přibližně polovinu z toho přes bankovní identity občanů. Zbytek připadá na další prostředky pro elektronické ověřování totožnosti, jako jsou eObčanky, služba MojeID, čipová karta Starcos či mobilní klíč eGovernmentu.

Ministerstvo vnitra letos připravuje pro uživatele přidání dalších služeb. Jde třeba o nástroj pro zakládání a správu elektronických peticí anebo pro zpřístupnění údajů o technických prohlídkách vlastněných či provozovaných vozidel. 

„Digitalizace přináší méně administrativy a tím i komplexní úsporu na celém fungování společnosti, například zrušením správního poplatku tam, kde je úkon plně automatizován. Odhad Hlídače státu uvádí, že Česko takto ročně může ušetřit na nákladech až 5,6 miliardy korun,“ říká náměstek vicepremiéra pro digitalizaci Ondřej Profant. 

Digitalizují se i firmy

V polovině loňského roku banky spustily službu také pro firemní sektor. V tomto případě ji však nenabízí každá samostatně, jako to platí u státních portálů, ale společně pod jednou hlavičkou v rámci společnosti Bankovní identita. Tu původně založily tři největší peněžní ústavy v zemi – Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka – s tím, že se postupně měly připojovat i další banky. Těm menším z nich však vadily podmínky, za jakých měly přistoupit, zejména to, jaký by ve firmě měly držet majetkový podíl. 

Kulatý stůl hn

Bankovní identita a digitální podpis. Nutná dvojka pro poskytovatele on‑line služeb

14. 12. 2021 ▪ 11 min. čtení

„Rebelující“ instituce v čele s Air Bank, Monetou a Fio bankou dokonce v jednu chvíli oznámily záměr založit konkurenční alianci, což by propojení služby směrem k firmám zkomplikovalo. S urovnáním sporů mezi šéfy finančních domů nakonec musely pomoci, mimo jiné, dvě ženy z představenstev dvou největších bank Daniela Pešková (Česká spořitelna) a Michaela Lhotková (ČSOB). 

Na trhu tak ve vztahu ke komerční sféře existuje pouze jedna společnost, zmíněná Bankovní identita. Její službu s obchodním názvem BankID v Česku momentálně využívá asi 70 firem. Mezi nimi například ČEZ, Generali Česká pojišťovna, Sazka anebo Pražská plynárenská. Zákazníci těchto společností se přes BankID přihlašují do klientských portálů stejným způsobem, jako to dělají u státních úřadů. A službu mají také zadarmo. Za její využívání, podle ceníku, platí firmy. Výše částky se odvíjí od toho, kolik klientů a jak často se takto na stránkách firmy přihlašuje, a závisí i na tom, jak detailní údaje o nich podnik vyžaduje. Ročně jde celkem maximálně o desítky tisíc korun.

Cílem Bankovní identity je zapojení co nejvíce podniků, mimo jiné i proto, aby se bankám začaly vracet investice do projektu v řádech stovek milionů korun. „Pro letošní rok chceme počet firem s BankID zdvojnásobit. Potenciál v Česku je ale mnohem vyšší, řádově mohou službu mít tisíce firem,“ říká předseda představenstva společnosti Jan Blažek. I to podle něj společně s přidáváním dalších služeb ze strany státu ještě více zrychlí digitalizaci v zemi.

Od loňského října společnost nabízí také službu BankID Sign. Ta umožňuje klientům firem podepisovat online obchodní smlouvy a další dokumentaci. 

Nejdál jsou v Estonsku

Autoři projektu hledali inspiraci zejména v severských zemích a také v Pobaltí. Státy jako Švédsko, Norsko, ale i Kanada jsou co do šíře digitálních služeb veřejné správy nejdál. Speciální místo mezi takto vyspělými státy pak zaujímá Estonsko. 

Tamní projekt s názvem e-Estonia si klade za cíl přesunutí fakticky celé státní agendy do online světa. Možnost zřídit si vlastní elektronickou identitu mají lidé už od roku 2002 a svoji takzvanou ID kartu aktivně používá až 98 procent obyvatelstva. Kromě hlasování ve volbách či vypisování lékařských zpráv si v zemi lze online během pár minut zažádat i o občanství.

Podle oficiálních údajů estonské vlády země díky této digitalizaci ročně ušetří na platech a dalších výdajích až dvě procenta svého HDP. To je mimochodem částka, kterou by měly všechny členské státy NATO, tedy i Estonsko, každý rok odvádět do společné kasy severoatlantické aliance, z níž se financují výdaje na bezpečnost. I proto bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves dříve vtipkoval, že země má díky projektu e-Estonia „bezpečnost zdarma“.