Bankovní rada ČNB ve čtvrtek zhodnotí, jestli utažení měnové politiky bylo dostatečně účinné, aby dokázalo stlačit vysokou inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli. Centrální bankéři se vloni se zvyšováním úrokových sazeb rozhodně neostýchali, když od června do prosince zvedli základní repo sazbu z 0,25 na 3,75 procenta. Inflace však rostla ještě rychleji. Zatímco na začátku loňského roku se pohybovala poblíž cíle, v prosinci už dosáhla 6,6 procenta.
Oproti prognóze ČNB ze začátku listopadu byl prosincový růst spotřebitelských cen o celý jeden procentní bod vyšší. Očekávání ve druhém loňském pololetí překonal také růst HDP a průměrné mzdy. Nižší pak byla míra nezaměstnanosti.
Výrazný nárůst cen průmyslových výrobců v eurozóně a kurz české koruny, který byl ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s prognózou ČNB slabší v průměru o 1,5 procenta, naopak táhly vzhůru dováženou inflaci.
Spolu s růstem cen se zvyšují také inflační očekávání. Podle prosincového průzkumu centrální banky čekaly nefinanční podniky v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 4,4 procenta a v horizontu tří let pak 4,2 procenta. V září to přitom ještě bylo 3,4 a 3,6 procenta.
Vše tedy ukazuje na to, že ČNB se zvyšováním sazeb ještě neskončila. Banka již uveřejnila odhad inflace pro první dva měsíce letošního roku. Podle něj by meziroční růst spotřebitelských cen měl v lednu vystoupat na 9,2 procenta a v únoru dále zrychlit na 9,6 procenta. My v lednu čekáme 9,6 procenta a kolem 10 procent by se inflace měla pohybovat po celé první pololetí.
Na čtvrtečním zasedání očekáváme zvýšení repo sazby o další tři čtvrtě procentního bodu, což je zároveň i tržní konsenzus. Listopadová prognóza centrální banky očekávala vrchol úrokových sazeb mírně nad třemi procenty, ten byl však překonán již v prosinci. Nyní centrální bankéři uvádějí údaj kolem pěti procent, což je zároveň i naše prognóza. Ta počítá rovněž s tím, že ke konci roku by už mohla ČNB sazby znovu snižovat zpět k politicky neutrálním 2,5 procenta.
