Na vrcholu americké justice poprvé usedne Afroameričanka. Brownová Jacksonová je pro nižší tresty za drogy

Když v roce 2016 zemřel vlivný člen amerického Nejvyššího soudu Antonin Scalia, napsala jedenáctiletá dcera federální soudkyně jménem Ketanji Brownové Jacksonové dopis tehdejšímu prezidentovi Baracku Obamovi. Doporučila mu, aby na uvolněné místo vybral právě její maminku. Tehdy to ještě nevyšlo. Nyní, o šest let později, už ale patří Jacksonová mezi největší favority. Pokud ji americký prezident Joe Biden opravdu vybere a pokud ji schválí i americký Senát, stala by se Jacksonová vůbec první ženou afroamerického původu v devítičlenném sboru. Biden už přitom dříve avizoval, že do vrcholné soudní funkce chce dosadit právě ženu tmavé pleti.

Demokratický prezident tím chce splnit jeden ze svých předvolebních slibů, který dal během své kampaně v roce 2020. „Člověk, kterého nominuji, bude někdo s mimořádnou kvalifikací, charakterem, zkušeností a integritou. A ta osoba bude první černoškou, co kdy byla nominována do Nejvyššího soudu Spojených států. Z mého pohledu bylo dávno načase,“ řekl k tomu Biden.

O koho přesně půjde, zatím oficiálně neoznámil. Konkrétně se prý vyjádří na konci února. Americká média v této souvislosti nejčastěji zmiňují členku kalifornského Nejvyššího soudu Leondru Krugerovou nebo federální soudkyni Julianna Michelle Childsovou. Podle expertů má ale vůbec největší šanci právě jednapadesátiletá soudkyně federálního soudu ve Washingtonu Ketanji Brownová Jacksonová. Její letité zkušenosti ostatně uznávají i mnozí republikáni.

Rok Bidena v Bílém domě: od chyby k chybě, od porážky k porážce. I ve vlastních řadách

20. 1. 2022 ▪ 6 min. čtení

Jacksonová vyrostla v Miami. A už na střední škole patřila mezi nejlepší studenty. Účastnila se například soutěží v debatování, které jí pomohly zvýšit si sebevědomí. Právě to je podle jejích slov pro „ženy nebo menšiny v mladém věku“ obvykle těžké. Práva Jacksonová vystudovala na prestižní Harvardově univerzitě.

Později přitom pracovala i pro dlouholetého člena Nejvyššího soudu Stephena Breyera. A právě tento třiaosmdesátiletý soudce otevřel Jacksonové možnost se k Nejvyššímu soudu dostat. Na konci ledna totiž oznámil, že v létě chce z vlivné funkce odejít. U Nejvyššího soudu působil necelých třicet let. Patří už nyní mezi nejstarší soudce a v poslední době ho navíc sužují zdravotní problémy.

Jacksonová každopádně během své kariéry vystřídala celou řadu dalších funkcí a pozic včetně zmíněné federální soudkyně. Jako obhájkyně předtím mimo jiné zastupovala zdarma i lidi, kteří si právníka nemohli dovolit. Zabývala se také problematikou nepřiměřeně tvrdých trestů za drogovou kriminalitu. 

Jeden z podobných případů měla přitom i v rodině. Její strýc Thomas Brown se totiž v roce 1989 zapletl do obchodu s kokainem – policie ho tehdy chytila s 14 kilogramy této drogy. A u soudu se pak vyšetřovatelům podařilo prokázat, že Brown chtěl kokain rozprodávat dál. Byl to už jeho třetí drogový delikt, tudíž soud na něj pohlížel jako na recidivistu. A v rámci pravidla „třikrát a dost“, tedy souboru zákonů postihujících zejména drogové zločiny, mu soud dal doživotí.

Na svou neteř se Brown obrátil s žádostí o pomoc až o mnoho let později, v roce 2005. „Můžeš mi pomoct? Jsem ve vězení,“ řekl jí tehdy Brown podle listu Washington Post. 

Jacksonová, která tehdy pracovala jako obhájce ve Washingtonu, na jeho žádost kývla. A upozornila na kauzu soukromou právní společnost Wilmer Hale. Sama strýce zastupovat nemohla, protože verdikt soudu byl finální a nebylo proti němu možné odvolání. 

I tak měl ale případ na její kariéru zásadní dopad. A vedl k tomu, že se Jacksonová zasadila o to, aby pachatelé nenásilné trestné činnosti, často spojené právě s drogovými delikty, dostávali místo doživotí mírnější tresty. 

Jacksonová totiž byla členkou federální Trestní komise USA, která vydává návody pro ukládání trestů. A právě tento orgán během Obamovy administrativy v letech 2009 až 2017 rozhodl o zmírnění trestů pro odsouzené za drogové zločiny. Jacksonová podpořila návrh, aby podobná pravidla platila i zpětně. Na tomto základě pak Obama zmírnil tresty více než 1700 vězňům. Mezi nimi i Browna, za kterého žádost podala právě právní společnost Wilmer Hale. Na svobodu se dostal v roce 2016.

„Pro Ketanji není právo jen abstraktním souborem pojmů. Díky zkušenostem ze své rodiny ví o tom, jaký je opravdový dopad práva na životy lidí,“ řekl pro list Washington Post jeden z jejích dřívějších kolegů.

Podpora i od republikánů

Jacksonová nyní působí v odvolacím soudu v Washingtonu DC. Ten je všeobecně vnímám hned za soudem Nejvyšším jako druhý nejdůležitější v zemi. Zahrnuje totiž hlavní město a spadá tak pod něj Kongres, ministerstva i mnoho vládních agentur. Do této funkce ji loni potvrdil Senát, kde pro ni hlasovali nejen všichni demokratičtí senátoři, ale i tři republikáni.

Pokud ji Biden opravdu vybere, tak Jacksonovou musí ještě schválit stočlenný Senát, kde potřebuje získat nejméně 51 hlasů.

Demokraté se přitom pokusí prosadit svoji kandidátku co nejrychleji, protože v listopadu se konají volby do Kongresu, kdy svůj post obhajuje 34 senátorů. Aktuálně v Senátu sedí 50 republikánů a 50 demokratů, kteří však mohou využít toho, že při vyrovnaném poměru hlasů má v Senátu rozhodující slovo jeho předseda. Tím je nyní nyní demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová. Reálně ale hrozí, že ve volbách svoji převahu demokraté ztratí.

O post nového člena devítičlenného sboru se podle očekávání strhne ostrá politická bitva. Nejvyšší soud totiž hraje v USA klíčovou roli a v blízkých měsících ho navíc čeká několik významných rozhodnutí. Mezi ně patří hlavně omezení, nebo dokonce zrušení ústavního práva na potrat.

Samotné rozložení sil mezi soudci Nejvyššího soudu nicméně Breyerův odchod ani případný nástup Jacksonové nijak nezmění. Oba totiž patří mezi liberály, kteří mají v devítičlenném soudním sboru tři místa. Zbylých šest se řadí ke konzervativnímu křídlu.