Současná podoba státní maturity nerozlišuje, jestli žák chodí na gymnázium, odbornou školu, učiliště nebo třeba lyceum. Pro všechny je zkouška totožná, ač se po gymnazistovi chtějí jiné znalosti než po učni na oboru s maturitou.
Ve výsledku jsou to nejčastěji právě studenti odborných škol s maturitou, kteří závěrečnou zkoušku neudělají. V testu z češtiny na jaře neuspělo jen 2,2 procenta gymnazistů, na středních odborných učilištích jde o desetinásobek. Podle dat Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) v letech 2011 až 2014 zhruba 4300 studentů nesložilo závěrečnou zkoušku na střední škole ani napotřetí.
Změnu maturit má ministr školství Petr Gazdík (STAN) za jednu z priorit. Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 ve čtvrtek představil návrh, podle kterého by měla mít závěrečná zkouška dvě úrovně – státní jako podmínku pro pokračování na vysokou školu a profesní bez státní části, která by byla lehčí.
V pilotním projektu se testuje také absolventská práce pro studenty odborných škol. Nahrazuje profilovou část maturity, kterou si školy vypracovávají podle zaměření. V tříleté pilotáži je i Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola Frýdek-Místek.
Podle ředitele Martina Tobiáše je takový typ zkoušky smysluplnější než losování z maturitních otázek. „Taková práce totiž prověřuje komplexní znalosti studentů a propojuje se tím více předmětů najednou,“ řekl HN Tobiáš.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
