Evropští a američtí spojenci podle diplomatických zdrojů dokončili přípravu sankcí, které by pocítilo Rusko v případě útoku na Ukrajinu. Jsou mezi nimi zákazy obchodu pro celé sektory, stejně jako zákaz vstupu pro některé Rusy na území Evropské unie a Spojených států. Kontroverzní plynovod Nord Stream 2 naopak v sankčním balíčku není. Česka by se podle informací HN a Aktuálně.cz nejvíc dotkl zákaz vývozu zboží takzvaného dvojího užití do Ruska – tedy toho, které lze předělat na zbraně nebo použít do zbraňových systémů.

V současnosti navrhované sankce jsou trojího typu. Jednak zmíněné sektorové, které by měly postihnout například finanční operace a odstřihnout ruské banky od peněz na kapitálových trzích. Vyřazení celého Ruska z mezinárodního platebního styku – pod zkratkou SWIFT - naopak v balíčku sankcí není. Pro takto razantní krok se nenašla jednomyslná podpora mezi unijními státy, což sankce vyžadují.

Dále se také počítá s rozšířením evropského blacklistu. Na něj přibudou další jména Rusů, kteří se podíleli na zákonu, že Krym je navždy ruský. Shoda je podle dostupných informací na pěti jménech vysoce postavených lidí z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. V současné době je na unijní listině těch, kteří nesmí na území EU a byl jim tu obstaven majetek, 177 lidí a 48 organizací.

Třetím typem dohodnutých sankcí je pak přísná kontrola exportu do Ruska a zákaz vývozu zboží dvojího užití, u něhož existují obavy z jeho zneužití pro násilné operace. Evropská definice tohoto zboží se loni upravovala a její záběr rozšířil.

„Jedná se o věci jako satelity, jaderné technologie, systémy nočního vidění, určité druhy dronů nebo chemikálií a další specifické komponenty využitelné ve vojenství,“ řekla HN a Aktuálně.cz europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která to řešila v Evropském parlamentu.

Hlavními exportéry tohoto zboží jsou Němci, Francouzi a Nizozemci. Podle informací HN a Aktuálně.cz by ale tuhle kategorii sankcí pocítili i Češi s ohledem na tradiční vývoz průmyslových výrobků do Ruska. Jaké zboží přesně a kolika českých výrobců by se sankce týkaly, ale není jasné.

„Tyto informace nejsou veřejné,“ uvedla Gregorová. Stejnou odpověď dal i šéf agentury CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek. „Je to nyní téma,“ sdělil pouze. Neoficiálně se odhaduje, že zákaz jednoho či více druhů zboží by se týkal desítek českých firem v případě ruského útoku na Ukrajinu.

Často skloňovaný ruský plynovod Nord Stream 2, který ústí v Německu, není součástí sankčního balíčku. Jeho další osud je ponechán k řešení Berlínu, Washingtonu a Moskvě v případě války proti Ukrajině. Německý kancléř Olaf Scholz kolem plynovodu taktizuje.

Zpočátku vylučoval jeho nespuštění v případě války, nyní to nevylučuje. „Naše odpověď Rusku by byla dalekosáhlá a jasná, o tom ať nikdo nepochybuje,“ řekl Scholz při návštěvě Kyjeva na začátku týdne. Stavba Nord Streamu 2 už byla dokončena, teď se čeká na povolení k provozu od německého regulátora.

Zatímco státy EU zatím drží jednotu, pokud jde o rozsah sankcí, nepanuje mezi nimi shoda, kdy by měly být spuštěny. Část zemí tvrdí, že už v případě ruského kybernetického útoku proti Ukrajině. Maďarsko ale například trvá na tom, že spouštěčem má být až vojenská invaze do země. Předpokládá se, že debata o tom bude pokračovat na summitu lídrů EU oficiálně zasvěcenému Africe a vakcínám na konci tohoto týdne v Bruselu.