Povede rusko-ukrajinská válka k dalšímu cenovému růstu? Války v dějinách vyvolávaly inflaci. Růst poptávky po zbraních vede při omezených finančních a výrobních zdrojích k omezení nabídky spotřebního zboží. Odložená poptávka po spotřebních statcích se po válce projeví v růstu jejich cen. Cenový růst vyvolává tlaky na růst mezd. Vlády působí na centrální banky, aby rostoucí peněžní emisí napomáhaly hospodářské obnově. Růst peněz v oběhu obvykle vedl k poválečné inflaci, která „umazávala“ válečný dluh.

Globální koronavirová pandemie dovedla vyspělé ekonomiky k nejvyšší inflaci od světové energetické krize v letech 1979–1981. Přispěly k tomu vládní pandemické ekonomické uzávěry na straně jedné a politika nízkých úrokových sazeb a štědré vládní programy podpory podnikání na straně druhé. Vyplacené finanční podpory posilující stranu poptávky, proti níž se z důvodů výpadků v dodávkách a ve výrobě nepodařilo obnovit nabídku v požadovaném sortimentu, vyvolaly meziroční inflaci, která u nás na konci letošního ledna činila 9,9 procenta, zatímco v eurozóně „jen“ 5,1 procenta.

Válka na Ukrajině maří vyhlídky na pokles cen energií, který se očekával s příchodem jara. Potřeba doplnit zásobníky plynu před novou topnou sezonou bude bránit poklesu ceny plynu. Proto neklesnou ani ceny jeho substitutů, ropy a elektřiny. Rusko nejspíš bude dodržovat plnění dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu do Evropy, neboť si v podmínkách robustních ekonomických sankcí za svou agresi nebude moci dovolit další výpadek svých příjmů.

Sankce v protikladu k vysokým cenám energií vyvolávajícím nákladovou inflaci budou „ochlazovat“ ekonomiku a tím působit protiinflačně. Podobně by mohl působit vývoj na trhu práce, kde očekávaná vlna ukrajinské emigrace by mohla v Česku zaplnit značnou část z více než 300 tisíc volných pracovních míst, přestože naši ukrajinští spolupracovníci dobrovolně nebo na základě rozkazu odcházejí bránit svou vlast.