Nenarazili jsme na firmu, kde by nešlo něco zautomatizovat

Pokud české průmyslové firmy chtějí ustát konkurenci na trhu, vědí, že nemají jinou šanci než automatizovat. Proto se v posledních několika letech mění jejich strategie. „Zatímco dříve řešily, zda automatizovat, nebo ne, dnes se ptají jak a zajímají se o to, jaké projekty firmě přinesou nejrychlejší návratnost investice,“ řekl jednatel společnosti Automa CZ Slavoj Musílek na začátku března v debatě mediálního domu Economia o automatizaci a digitalizaci v průmyslu.

Ačkoliv podle statistiky Mezinárodní federace robotiky IFR je v Česku celkový počet robotů vztažený k počtu zaměstnanců ve výrobě srovnatelný s vyspělými evropskými zeměmi, účastníci debaty se shodli, že ve využívání automatizace v menších firmách za nejlepšími stále zaostáváme. „Historicky byla automatizace tažena automobilovým průmyslem a velkými firmami, dnes se rozšiřuje i do dalších odvětví průmyslu a menších podniků,“ podotkl Musílek.

Nenarazili jsme na firmu, kde by nešlo něco zautomatizovat, řekl šéf Eplanu v debatě o automatizaci a digitalizaci průmyslu

Když se firmy pro automatizaci a digitalizaci rozhodnou, měly by si především ujasnit, čeho chtějí dosáhnout. „Někdo potřebuje zvyšovat obraty, jiný kvalitu nebo propustnost nějakého oddělení. Zadání bývají různá a až podle toho můžeme hledat konkrétní řešení,“ řekl Petr Pospíšil, jednatel a generální ředitel společnosti Eplan. Jeho firma má za sebou tisíce projektů, v nichž automatizovala nejrůznější procesy v průmyslových provozech. „A nikdy jsme nenarazili na společnost, kde bychom nenašli žádný prostor pro automatizaci,“ dodal Pospíšil.

Podle Čestmíra Slámy, vedoucího aplikačních specialistů společnosti Schneider Electric CZ, by menší firmy měly uvažovat o automatizaci a digitalizaci provázaně. „Při zavádění automatizace je dnes důležité připravit se i na budoucí digitalizaci firmy, což bývá následný krok. Menší firmy zpravidla postupují krok po kroku, aby investice zvládly.“

Stroje lidem práci neberou

Zaměstnanců je v současnosti v průmyslu nedostatek. Automatizace a robotizace umožňují ulevit jim od rutinní a zatěžující práce a nabídnout práci s vyšší přidanou hodnotou. Přesto se účastníci debaty setkávají s obavou zaměstnanců, že kvůli automatizaci o práci přijdou. „Je to změna a té se lidé většinou bojí. Vysvětlujeme jim, že stroje ušetří lidskou práci, která se dá využít tam, kde chybí. Problém to bude představovat pro lidi, kteří nejsou aktivní a nechtějí nic měnit,“ myslí si Pospíšil.

Pokud dělník pracoval na výrobní lince a ta se zautomatizuje, má podle Slámy šanci se přeškolit, dovzdělat a takovou linku obsluhovat. Dynamika změn je dnes ve výrobě mnohem vyšší než dříve. „Musíme se naučit využívat potenciálu jednotlivých lidí a posouvat jejich kvalifikaci. Když někdo není inženýr nebo vyučený robotář, neznamená to, že se nemůže rekvalifikovat a získat práci s vyšší přidanou hodnotou,“ řekl v debatě Musílek.

I nadále se ale ve výrobě uplatní jak zaměstnanci s vyšší kvalifikací, tak ti s nižší. „Když automatizaci nasazujeme, potřebujeme odborníky, například programátory. Ale díky automatizaci můžeme také ušetřit kvalifikované pozice, které jsou dnes na pracovním trhu nedostupné – například elektrikáře při výrobě nějakého elektrického zařízení,“ vysvětlil Pospíšil. S pomocí automatizace mohou takovou práci vykonávat i méně kvalifikovaní lidé.

Válka na Ukrajině tvrdě dopadá na Škodu. Odchází z Ruska, zákazníkům hrozí delší čekání na auta

4. 3. 2022 ▪ 5 min. čtení

Příkladem může být také využívání rozšířené reality. „Kvalifikovaný pracovník vytvoří třeba postup údržby, servisu nebo seřízení stroje a méně kvalifikovaný s pomocí rozšířené reality pak u výrobní linky postupuje podle tohoto návodu,“ dodal Sláma.

Jak začít

Diskutující se shodli, že při zavádění automatizace je dobré postupovat pragmaticky, krok za krokem. Důležité je si už na začátku stanovit směr, kam se firma chce dostat za dva tři roky. „Čím více se nad tím dopředu zamyslí, poradí se s odborníky, tím více peněz ušetří a vyhne se chybám,“ myslí si Sláma.

„Firmy by neměly začínat s nejsložitějšími úlohami, byť si myslí, že by jim to mohlo nejvíce pomoci,“ varoval Musílek. Na jednodušším projektu si novou technologii snáze osahají a naučí s ní svoje techniky pracovat. Pospíšil z Eplanu radí rozdělit projekty na menší celky, etapy, kde bude jasně ohraničené, co má projekt přinést. Když si uživatel ověří, že se cíle podařilo naplnit, může pokračovat do další etapy.

Řada firem se také na začátku domnívá, že jejich procesy jsou unikátní, a ony tudíž musí problém řešit jinak než všichni ostatní. Opak je ale většinou pravdou a problémy se ve výrobních podnicích často opakují. Proto bývá levnější přizpůsobit část firemních procesů už hotovému řešení než kvůli malým odlišnostem vymýšlet úplně nové.

Na automatizaci se musí chytře

Před deseti patnácti lety firma postavila výrobní linku a vyráběla i několik let stejný výrobek. „Dnes je dynamika trhu úplně jiná, počítá se spíš na měsíce. Proto už při přípravě technologických procesů, výrobních linek či automatizace musíme být připraveni na možnost budoucích změn,“ upozornil Musílek.

Díky virtualizaci, využívání digitálních dvojčat a simulací je dnes možné optimalizovat výrobní linku už při jejím návrhu. „Odladit linku už ve fázi návrhu je velmi levné oproti řešení problémů či třeba vzájemných kolizí strojů až při její stavbě,“ dodal Sláma. Podobné je to i s výrobkem – optimalizovat jeho výrobu je možné dopředu pomocí digitálního dvojčete linky.

Automatizovat lze nejen výrobu, ale i nákup, přípravu výroby, výměnu dat se stroji na lince nebo třeba logistiku. „Nejen malé firmy, ale i řada středních a větších při vytváření strategie automatizace a digitalizace využívá externí specialisty, kteří jim pomohou zanalyzovat jejich situaci a navrhnout efektivní řešení,“ dodal Pospíšil.

Partnery speciálního projektu o Automatizaci a robotizaci byly Eplan, Automa CZ a Schneider Electric CZ.