Čtverec je kruh. Za topologii získal Dennis Sullivan Abelovu cenu, „Nobelovku“ za matematiku

Jednaosmdesátiletý Američan Dennis Sullivan ve středu získal Abelovu cenu, které se také přezdívá Nobelova cena za matematiku – za tento obor se totiž Nobelovka neuděluje. Oceněn byl za svůj přínos k topologii, části matematiky, která se zabývá velmi obecným výkladem pojmu prostor. Jako vítěz získá také finanční odměnu ve výši 7,5 milionu norských korun (více než 19 milionů českých korun).

Topologie vznikla na konci 19. století jako úplně nový přístup ke geometrii, který zkoumá vlastnosti objektů, které se nemění deformací. Proto je pro topology kruh totéž co čtverec, zatímco povrch koule a donutu se liší. Topologie ale není jen abstraktní matematická teorie, uplatnění má ve fyzice, ekonomii nebo datové vědě. Norská akademie věd Sullivana ocenila za to, že topologii naprosto změnil svými novými koncepty. „Posouval se z jedné oblasti do druhé, zdánlivě bez problémů používal algebraické, analytické a geometrické nápady jako pravý virtuos,“ zdůvodnila akademie svůj výběr.

Abelova cena je pojmenovaná po norském matematikovi Nielsi Henriku Abelovi, který žil na začátku 19. století. Abel byl považovaný za velmi nadějného vědce a je po něm pojmenovaná také řada matematických pojmů, se kterými přišel. Přestože byl ale už od mládí velmi úspěšný, trápily ho neustálé finanční problémy a nikdy neměl zaměstnání. Zemřel ve věku 26 let na tuberkulózu, pouhé dva dny předtím, než se měl dozvědět, že získal místo profesora na berlínské univerzitě.

Norský král uděluje Abelovu cenu od roku 2002, kdy uplynulo 200 let od Abelova narození. Na rozdíl od Fieldsovy medaile pro matematiky mladší 40 let, které se rovněž přezdívá Nobelovka za matematiku, nemá žádný věkový limit a uděluje se tak spíš za celoživotní přínos matematice. Dosud ji obdržela pouze jedna žena, a to Karen Keskulla Uhlenbecková z USA, která ji získala v roce 2019 za práci v oboru geometrických parciálních diferenciálních rovnic.