Centrální banka přikročila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb – v pořadí už sedmému – a naznačila, že jejich růst může dál pokračovat. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je to reakce na válku na Ukrajině, jež způsobila v tuzemské ekonomice další zdražování – od pohonných hmot až po potraviny.
ČNB má ze zákona povinnost hlídat růst cen čili inflaci. K tomu používá takzvanou dvoutýdenní repo sazbu, od které se odvíjejí tržní úroky u bankovních vkladů a úvěrů. Vyšší sazby podnikům přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky a hypotéky. Tím národní banka tlumí ekonomickou aktivitu a snižuje tlak na cenový růst.
Na čtvrtečním zasedání odhlasovala sedmičlenná bankovní rada ČNB zvýšení repo sazby o půl procentního bodu na pět procent. To je v souladu s očekáváním většiny analytiků, ačkoliv někteří čekali zvýšení až o 0,75 procentního bodu. Změna, která začne platit od 1. dubna, zvedá klíčovou sazbu na úroveň, na které byla naposledy v roce 2001.
Rusnok na tiskové konferenci řekl, že pro zvýšení hlasovalo pět členů bankovní rady, dva byli pro ponechání sazby na dosavadní úrovni. Debata před hlasováním byla podle něj „hodně složitá“ vzhledem k „extrémní nejistotě, nestabilitě a rizikům“ spojeným s válkou. Měnová sekce, analytické oddělení ČNB, které pro centrální bankéře vytváří doporučení, jak hlasovat, přišla s „lehkou preferencí“ pro zvýšení o 0,75 procentního bodu, řekl guvernér.
Zkrocení inflace zatím v nedohlednu
„Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o vyhodnocení aktuálních informací, které do velké míry souvisejí s válkou na Ukrajině,“ řekl Rusnok. Dodal také, že konflikt způsobuje „znatelně proinflační rizika“ vyžadující „přísnější měnovou politiku, a to zřejmě po delší dobu“, než centrální bankéři předpokládali ještě v zimě.
Rozhodnutí bankovní rady souvisí s tím, že válka na Ukrajině přináší do ekonomiky další šok – růst cen plynu, benzinu, nafty či hnojiv nebo obilí. To opět zkomplikuje boj s inflací, která už před vypuknutím války rostla nejvyšším tempem za více než 20 let. V únoru, kdy se dopady konfliktu ještě neměly čas plně projevit, vyskočila meziroční míra inflace na 11,1 procenta. ČNB potřebuje nyní boj s inflací ještě zintenzivnit. Podle ČNB i analytiků inflace ještě zrychlí. Například analytici z Patria Finance čekají, že míra zdražování vyvrcholí v květnu nebo v červnu na meziročních téměř 14 procentech. I Rusnok řekl, že ČNB očekává, že inflace zůstane „velmi vysoká po celý zbytek letošního roku“.
Ekonomové ale upozorňují, že aktuální zdražování komodit, nedostatek výrobních materiálů a narušené dodavatelské řetězce mohou evropským hospodářstvím způsobit takzvanou stagflaci, tedy stav, kdy drahé pohonné hmoty, komodity a energie zbrzdí hospodářský růst a zároveň budou tlačit na vyšší ceny dalších výrobků a zboží. Proto má ČNB dilema, zda má ve jménu boje s inflací ekonomickou aktivitu ještě víc brzdit sazbami.
„Nemalá část bankovní rady dala najevo, že minimálně pro nejbližší měsíce je pro ně na prvním místě boj proti akcelerující inflaci. Obavy ze slabé poptávky a růstu zatím zůstávají trochu na druhé koleji,“ napsali ještě před rozhodnutím analytici Jan Bureš a Petr Dufek z Patrie.
I Rusnok na tiskové konferenci prohlásil, že boj s inflací je nyní prioritou. Centrální bankéře znepokojuje, že kdyby s rychlým růstem cen začaly počítat firmy a domácnosti i do budoucna, bylo by inflační vlnu těžší krotit. Banka zvyšuje repo sazbu postupně už od června. Běžně ji mění jen po čtvrtbodových krocích, ale v posledních měsících banka volí skoková zvýšení – v říjnu to bylo o tři čtvrtě procentního bodu, v listopadu dokonce o 1,25 procentního bodu a v prosinci o celý bod. To dokládá, že ČNB hrozbu inflace vnímá naléhavě a je připravena ji ztlumit stůj co stůj.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler odhaduje, že repo sazba poroste ještě na 5,5 procenta a pak zůstane asi rok beze změny. „Je však zřejmé, že současný extrémně nejistý vývoj může přinést v příštích měsících řadu překvapení,“ řekl Seidler. „Další zvýšení sazeb začátkem května se však nyní zdá poměrně pravděpodobné.“
Repo sazbu může ČNB podle Bureše a Dufka zvedat dál, než začnou být patrné „jasnější známky ochlazení ekonomiky a první signály uvolnění napětí na trhu práce“. Oba analytici si myslí, že takové signály mohou přijít až ke konci června, proto čekají od ČNB komentář „otevírající prostor k dalšímu posunu sazeb vzhůru“ během letošního jara.
Válka na Ukrajině také podle Rusnoka sníží letos ekonomický růst českého hospodářství asi na polovinu původně očekávaných tří procent. Guvernér také řekl, že ČNB zatím přerušila intervence, tedy nákupy korun na podporu české měny. Akce podle něj měnu stabilizovala, ale národní banka je připravena k mimořádnému nástroji znovu sáhnout, bude-li potřeba. Rusnokův tým také zatím nerozhodl, zda by umělé posilování koruny intervencemi mohl použít jako hlavní nástroj boje s inflací. Guvernér ale dodal, že banka obnovila postupné odprodeje výnosů z části devizových rezerv.
