Vysoká inflace. Odkud se bere? Příčiny inflace jsou v podstatě trojího druhu. Ekonomie je všechny vtěsnala do rovnice, které se říká Phillipsova křivka. Jde o jednoduchý, elegantní koncept, který přinesl řadě lidí, kteří na něm pracovali, Nobelovu cenu.

Zaprvé, inflace doprovází přehřívání části nebo celé ekonomiky jako výsledek vysoké poptávky. Místo dlouhého vysvětlování se stačí podívat na trh nemovitostí. Poptávka po bytech byla v posledních letech vysoká, zatímco nabídka roste jen zvolna a výsledkem je inflace přesahující 25 procent ročně.

Zadruhé, vnější cenové šoky a výpadky na straně nabídky. Příkladem mohou být současné ceny pohonných hmot, které jsou výsledkem vysokých cen ropy. Aniž by se výrazně měnila domácí poptávka po benzinu a naftě, vysokou cenu si dovážíme ze zahraničí.

Třetí zdroj inflace je asi nejméně zřejmý, ale patrně nejdůležitější. Inflační očekávání. Pokud očekáváme, že inflace zůstane vysoká, budeme s tím počítat ve smlouvách v podobě inflačních doložek nebo indexace mezd. Tím se z očekávané inflace stává skutečná inflace. Centrální banky používají strategii cílování inflace právě proto, aby působily na tuto část inflace.

Inflační očekávání formuje více faktorů. Částečně se odvozují ze současné inflace, tj. co vidím dnes, očekávám i zítra. Někdo si vyhledá odhady centrální banky, ministerstva financí, Mezinárodního měnového fondu nebo průměrný odhad finančního trhu. Nebo prostě věříme centrální bance, že dostane inflaci tam, kde si vyhlásila cíl své politiky. První dva faktory více ovlivňují krátkodobá inflační očekávání. Dlouhodobá očekávání by ideálně měla formovat důvěra v centrální banku a její cíl.

Není tedy překvapující, že inflace očekávaná firmami za jeden rok nyní přesahuje sedm procent. Problém je, že se utrhla kotva tříletým inflačním očekáváním firem. Ta nyní dosahují téměř šest procent. Vychází tato očekávání z obav, že se vrátí pandemie, nebo bude komoditní trhy škrtit zamrzlý vojenský konflikt? Nebo jde zkrátka o strach, že se u nás vysoká inflace zabydlí nastálo? Co s tím? Historie už jednu podobnou lekci pamatuje. Stačí se podívat na měnovou politiku Fedu na začátku 80. let minulého století.