Na hrozící stávku zaměstnanců pracovních úřadů, kterým se před přepážkami hromadí klienti podobně, jako se Cimrmanovi hromadili v dole horníci, lze pohlížet v zásadě dvěma radikálními způsoby.

První reprezentuje tradiční pravice a její voliči. Slovy nehledanými ho vyjádřil Miroslav Kalousek. „Když je válka a bezprecedentní situace, vrazí ‚loajální‘ státní úředník své vládě kudlu do zad a jde vydírat stávkovou pohotovostí. Smím-li doporučit⁦ ministru Marianu Jurečkovi, 20 procent jich vyhoďte a mezi zbytek rozdělte jejich platy. Platy tak stoupnou a práce bude efektivnější.“ Kalousek se sice nyní označuje za komentátora, ale jednou politik, vždycky politik. Je pravděpodobné, že kdyby seděl ve vládě, udělal by, jak říká.

Druhý pohled reprezentují odbory, levicové partaje a levicová média. Říká v zásadě, že toho úředníci mají moc, práce jim v krizi, kdy museli zvládnout statisíce ukrajinských běženců, přibylo, musí často řešit stresující konfliktní situace a jejich platy jsou, i ve srovnání s jinými státními zaměstnanci, ostudně nízké. Takže, vládo, dej, jinak neděláme.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se