Solární rozkvět brzdí válka. Chybí komponenty pro nové fotovoltaické instalace

Vypadá to jako dobře rozjetý solární boom. V Česku se chystá masivní výstavba fotovoltaických elektráren, energie ze slunce by měla ukousnout podstatně větší podíl z koláče českého energetického mixu (nyní podíl energie ze solárních instalací v Česku činí zhruba tři procenta, pozn. red.).

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková v březnu schválila solární projekty za tři miliardy korun, které půjdou z Modernizačního fondu EU.

V Česku tak již brzy vyroste na pět desítek velkých fotovoltaických elektráren, které uspěly v soutěžní výzvě Modernizačního fondu. Zelenou například dostal jeden z největších projektů – fotovoltaický zdroj ve Skoranově u Třemošnice. Během roku 2023 by tam měla vyrůst solární elektrárna s instalovaným výkonem bezmála 6 MW. Důležité také je, že elektrárna vznikne částečně na zastavěné ploše bývalého průmyslového areálu zařazeného mezi brownfieldy a jen částečně na volné ploše.

Skupina Solar Global také v dubnu zahájila výstavbu největší střešní solární elektrárny v Česku. Fotovoltaické moduly pokryjí střechu logistického areálu u Kojetína na Olomoucku.

„Pokud si firma pořídí solární elektrárnu, jde o dobrou investici do budoucnosti. Solární panely mají životnost více než 40 let. Po splacení jejich ceny vyrábí slunce de facto zadarmo, pouze s minimálními náklady na průběžný servis elektrárny. Výhodou sluneční energie je, že je nezávislá na dodávkách z Ruska,“ řekl Vítězslav Skopal, předseda představenstva skupiny Solar Global.

A intenzivní podpora fotovoltaiky ze strany státu bude pokračovat i nadále. „Na druhé čtvrtletí letošního roku jsou plánovány výzvy na podporu fotovoltaických elektráren pro menší i větší instalace. Další dvě nové výzvy podpoří fotovoltaiku v rámci komunální energetiky,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Výzvy by měly být vyhlášeny na přelomu dubna a května a rozdělovat se bude až deset miliard korun. Celkově se v Česku solární instalace každoročně zvyšují co do výkonu o 20 procent.

Čekací doba na komponenty jde do měsíců

Jenže všechno tak zalité sluncem zase není. Nejrůznějších masivních dotačních pobídek je sice v Česku dost, pokulhává ale dostupnost solárních technologií jako takových.

„Ve srovnání například s Polskem nebo Maďarskem se solárních elektráren v Česku instaluje málo. Už jsme tu mohli mít stovky tisíc rodin a tisíce podniků s nainstalovanou fotovoltaikou nebýt kampaní proti fotovoltaice po roce 2010,“ lituje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Tenkrát se ale jednalo ze strany veřejnosti o obrannou reakci na přemrštěnou podporu, na kterou dosáhly fotovoltaické elektrárny připojené k síti před koncem roku 2010 (doba fenoménu solárních baronů, pozn. red.).

V současné době chybí hlavně instalační firmy, jelikož po roce 2010 jich mnoho svou činnost ukončilo anebo odešlo do zahraničí. „Protože nechtěly působit v zemi, ve které jim politici a veřejnost nadávají,“ vysvětluje Krčmář. Čekací lhůty na nové instalace se proto dnes podle jeho zkušeností pohybují v řádech měsíců.

Lidem, kteří mají zájem o instalaci solární elektrárny, z toho důvodu Krčmář radí, aby si již před zahájením projektu vybrali firmu, která má zajištěné dodávky panelů a dalších komponent dostatečně dopředu.

Vypadne ruský hliník, nerez i profily

Do solárního odvětví se také propisuje válka na Ukrajině. Experti v následujících několika měsících očekávají, že bude nutné nahradit surovinové dovozy z Ruska, hlavně konstrukční hliníkové systémy, profily a nerezový materiál. Podle Petra Mauleho, výkonného ředitele České fotovoltaické asociace, tyto komponenty určitě podraží.

Válka na Ukrajině však zřejmě přinese ještě jeden zásadní dopad na fotovoltaickou scénu v Evropě. Po skončení války bude zapotřebí rozsáhlá obnova budov ve většině ukrajinských měst a obcí, mnohé z nich se budou stavět víceméně znova.

„S novými budovami se bude paralelně instalovat fotovoltaika na střechách a to se může po jeden až dva roky projevit v převisu poptávky po komponentech fotovoltaických systémů,“ předpovídá Maule.

Pokud se predikce vyplní, situace s nedostatkem komponent pro nové instalace se ještě prohloubí.

Nainstalujte nejprve jednu část, pak druhou

Jak experti dodávají, přechodný nedostatek materiálů a komponent lze úspěšně řešit dvěma způsoby: prvním je nahradit nedostatkovou komponentu jinou, druhým možným postupem je instalace části fotovoltaického systému, kterou je možné používat a po dodání doinstalovat a oživit zbývající část systému.

„Nejčastějším případem je taková instalace bez lithiové elektrické baterie, za připojení hybridního střídače s panely. Systém již bude funkční, i když bez baterie bude mít nižší denní a částečnou noční využitelnost,“ radí Maule. Následně, jakmile majitel baterii získá, ji může doinstalovat a systém bude plně funkční.

Zelená energie je v Česku silně pod limitem

Válka na Ukrajině však proměňuje nejen fotovoltaiku, ale celou tvář české energetiky. Jak upozorňuje například Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, pokud bude Rusko stupňovat válečné zločiny na Ukrajině, nezbude Evropě než přestat odebírat ruský plyn. „Během prvních tří týdnů konfliktu jsme Rusku poslali víc peněz za ropu a plyn, než kolik byla hodnota vojenské pomoci Ukrajině. Naštěstí už topná sezona končí, takže plyn nebude tolik potřeba,“ podotýká Sedlák.

Přechodně, během příští zimy, se může část českých domácností a podniků vrátit k uhlí. „Dlouhodobě to však nedává smysl a vláda by měla udělat maximum pro zvýšení energetické soběstačnosti domácností. Máme fungující Novou zelenou úsporám a Kotlíkové dotace. Je třeba systém podpor upravit tak, aby i domácnosti, které nemají našetřeno dost peněz, na potřebná opatření dosáhly,“ míní Sedlák. Může podle něj jít například o státem garantované úvěry, které dofinancují právě podporu z Nové zelené úsporám.

Fotovoltaika a tepelné čerpadlo jsou podle Sedláka jistota ochrany před rostoucími cenami energií i před hrozbou, že ruský plyn nebude.

Celkově podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů je podle Sedláka v Česku silně pod možnostmi, které tyto domácí zdroje mají. Posledních deset let se podíl zelené elektřiny na energetickém mixu pohybuje mezi pouhými 12 a 13 procenty.

Zelené vytápění a fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

„Pokud by bývalé vlády nezastavily jejich rozvoj, mohli jsme dnes pomocí solárních a větrných elektráren nebo bioplynových stanic pokrývat pětinu naší spotřeby elektřiny,“ je přesvědčen Sedlák. Dodává, že výrobu obnovitelných zdrojů lze přitom zvýšit do roku 2030 zhruba o pětinásobek pro fotovoltaiku, na 12 terawatthodin ročně, a pro větrné elektrárny zhruba na sedminásobek proti dnešku, na necelých 5 terawatthodin ročně. Další terawatthodiny ročně mohou přidat bioplynové stanice. Celkem by tak Česko mohlo mít do roku 2030 z obnovitelných zdrojů okolo 20 terawatthodin ročně.

Energetický expert Jiří Gavor zdůrazňuje, že kromě nových zdrojů je třeba také výrazně investovat do úspor energií. Doba návratnosti do úsporných opatření se totiž při vysokých cenách energií zkracuje. „Nastoupit musí také motivační podpora EU a státu, v podstatě stejnými formami, jak už máme osvědčeno v praxi – jen ta administrativa by mohla běžet efektivněji. I každý z nás může přispět trochou omezení na straně komfortu. Ten jeden stupeň dolů nikoho moc neomezí a s tím související úspora několika procent spotřeby a finančních nákladů se bude hodit,“ nabádá Gavor.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zelené vytápění a fotovoltaika.