Volatilita koruny přináší příležitosti

Válka na Ukrajině sice nezpůsobila koruně obdobný šok jako covid, ale její únorové oslabení navnadilo myšlenku, že by mohla srazit atraktivnost vyšších úrokových sazeb České národní banky. Ovšem intervence centrálních bank na devizovém trhu, jakož i pokračující zvyšování úrokových sazeb situaci uklidnily a navrátily korunu na hodnoty před invazí. Bankovní statistiky za únor a březen nabízí detailnější pohled, jak se s kurzovou volatilitou vypořádaly jednotlivé sektory.

Data poukazují na to, že české firmy vzaly slabší korunu jako příležitost. Atraktivita úvěrů v cizí měně stoupla s výrazným zvyšováním úrokové sazby ČNB. Ovšem během února a března vzrostly tyto úvěry českých klientů u bank o 65 miliard korun. To představuje téměř 70 procent úvěrů v cizí měně, které si tuzemské firmy vzaly od června minulého roku, kdy ČNB začala zvedat úrokové sazby. Nefinanční podniky se o toto navýšení postaraly ze tří čtvrtin a zbytek si nabraly finanční instituce.

Odvětvová statistika však ukazuje, že zpracovatelský průmysl si vzal pouze 12 miliard, zatímco obchodníci 18 miliard. Data tak nepotvrzují hypotézu, že by nové cizoměnové úvěry převážně sloužily k zajištění kurzového rizika exportérů. Přecenění kurzu by v tomto srovnání nemělo hrát klíčovou roli, jelikož koruna byla na konci března pouze o dva haléře slabší než na konci ledna.

Vyšší české úrokové sazby rovněž přitáhly depozita zahraničních finančních institucí a válka tím příliš neotřásla. To platí i pro celkové závazky bank vůči zahraničním finančním institucím, kdy pokles zahraničních vkladů o 90 miliard více než kompenzoval příliv do bankovních dluhopisů. Navíc odhadujeme, že během února a března stouply korunové vklady těchto zahraničních institucí o pětinu.

Bankovní statistiky potvrzují hypotézu patrnou ze samotného vývoje koruny. Tedy že atraktivita české měny zůstává spíše pod taktovkou úrokového diferenciálu, než že by se ocitla v područí kreditního rizika.