Autonomním vozem se po Brně svezete už za pár týdnů. Plzeň chystá tramvaj

Už v červnu začne v ulicích Brna jezdit v reálném provozu autonomní minibus pro pět cestujících. Plzeň plánuje pustit do svých ulic autonomní tramvaj v roce 2027. Na různých místech po republice rostou polygony pro testování autonomních vozidel, tématu se věnuje věda a výzkum. Česko je také jednou z prvních zemí, která se cíleně zabývá otázkami etiky v oblasti samořiditelných vozidel.

Hlavním koordinátorem autonomní mobility na celostátní úrovni je ministerstvo dopravy. Vidí v ní příležitost k dalšímu rozvoji nejen segmentu automotive včetně navazujících sektorů, ale také vysoce inovativních oblastí, jako jsou umělá inteligence či zpracování velkých dat. Za hlavní přínos považuje zvýšení bezpečnosti na českých silnicích. „Autonomní doprava je směr, který nás v budoucnu čeká a je nutné se na něj připravit. Už nyní je například jasné, že na nové lince D metra v Praze budou jezdit vlaky bez řidičů. A to je jen začátek,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Ministerstvo nyní analyzuje legislativní kroky, které budou nutné pro postupné bezpečné zavedení autonomní mobility do praxe a reálného provozu. „Založili jsme etickou komisi, která se tématu intenzivně věnuje a zároveň zohledňuje specifika českého prostředí. Rozvíjíme také spolupráci na evropské úrovni, a to jak v souvislosti s nadcházejícím předsednictvím Česka, tak rovněž spolupráci se sousedními státy,“ dodává Kupka.

Podporuje se i další výzkum a inovace, velkou část aktivit v oblasti autonomní mobility realizuje ministerstvo dopravy prostřednictvím Centra dopravního výzkumu. To reprezentuje Česko například v mezinárodním projektu SHOW, v jehož rámci bude v Brně už za pár týdnů jezdit první autonomní minibus. Projektu se účastní 60 partnerů ze 13 členských zemí Evropské unie a financuje ho Evropská komise.

Čtyřicítkou a zdarma

„Vozidlo ve zkušebním provozu bude určeno pro pět cestujících, ambicí je vytvořit takový model nasazení autonomních vozidel, aby je bylo možné do budoucna začlenit do sítě MHD. Za volantem bude sice sedět řidič, ten však bude pouze dohlížet na hladký průběh jízdy. Vůz pojede sám podle předem naprogramované cesty,“ říká Marek Vanžura, vedoucí oblasti autonomního řízení z brněnského Centra dopravního výzkumu.

Město aktuálně vytipovává vhodné trasy, volba zřejmě padne na méně vytížené linky i komunikace. Elektrické vozidlo má maximální konstrukční rychlost čtyřicet kilometrů v hodině, pravděpodobně však pojede pomaleji. Jízda pro pasažéry bude zdarma.

„Cílem projektu je prozkoumat smysluplné využití autonomních vozidel ve veřejné dopravě. Technická stránka je pouze polovina rovnice, tou druhou je ochota lidí tyto služby využívat. Právě na zjišťování postojů české populace bude zaměřená výzkumná část naší práce,“ vysvětluje Vanžura.

Také Plzeň se chystá pustit autonomní vozidlo do reálného provozu. V tomto případě půjde o tramvaj a na projektu s městem spolupracuje celé konsorcium firem včetně akademické podpory. „Testování autonomní tramvaje se na první pohled zdá jednodušší než testování autonomního automobilu. Tramvaj se pohybuje v definovaném kolejovém koridoru, takže dráha jejího pohybu je předem známá a přesně definovaná. Ovšem s ohledem na hmotnost tramvaje a její pohyb po kolejnici je při stejné rychlosti daleko náročnější brzdění a obecně reakce vozidla na vnější podnět – například vstup chodce do dráhy tramvaje,“ říká Zdeněk Peroutka, děkan Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity.

Stávající dopravní infrastruktura Plzně bude pro tyto účely dovybavena kamerami, lidary (zjednodušeně světelná detekce a měření rozsahu) a dalšími detektory, které zajistí komunikaci s autonomním vozidlem a tím podpoří zvýšení bezpečnosti provozu. „Zatím jsme úspěšně ukončili prvotní pilot, v jehož rámci se ověřovala komunikace mezi vozidly a semafory,“ přibližuje Martin Volný, jednatel společnosti Intens Corporation.

V provozu je už 5G síť operátora O2 jako jednoho z partnerů projektu. Síť pokrývá plánovaný testovací úsek a je základním stavebním kamenem pro poskytování bezpečných a včasných informací pro autonomní mobilitu. „Systém bude naprosto anonymní a jeho cílem bude zvýšit kvalitu a komfort života občanů a návštěvníků Plzně. Současně chce podpořit lokální průmysl a vznik nových start‑upů. Ty budou moci tuto živou laboratoř využívat pro vývoj a implementaci inovativních technologií a postupů,“ vysvětluje Volný.

Pro samotné uvedení autonomní tramvaje do provozu budou zapotřebí nová vozidla, která už nemusí mít stanoviště řidiče. Vyrobena mohou být z lehčích a kompaktnějších konstrukcí, mohou využívat nízkoemisní alternativní pohony a také zapojit technologie zajišťující aktivní výměnu dat mezi jednotlivými prvky provozu. Novou tramvaj vyvíjí další člen konsorcia Škoda Transportation pod názvem ForCity Smart. Pokud se podaří naplnit všechny plány, autonomní tramvaj by v Plzni mohla začít jezdit za pět let.

Láká to města, firmy i univerzity

Napříč Českem se lze setkat s celou řadou aktivit souvisejících s autonomní mobilitou. Vedle Prahy patří k významným aktérům například Ústí nad Labem, kde se plánuje testování v uzavřených areálech. Loni zde vznikla Platforma pro autonomní prostředky a už před několika lety odborníci vypracovali studii zkoumající možnosti nasazení autonomních vozidel. Město rovněž spolupracuje s Fakultou dopravní ČVUT v Děčíně či firmou Valeo.

Za zmínku stojí také Ostrava, kde na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava probíhá výzkum a vývoj související s autonomními vozidly. „Ostravský dopravní podnik patří k dlouholetým podporovatelům inteligentní dopravy a průkopníkům sběru dat, s nimiž také efektivně pracuje, což je předstupněm autonomní mobility,“ konstatuje Vanžura z Centra dopravního výzkumu. V areálu ostravského chemického závodu BorsodChem už realizovala provoz autonomních vozidel pro převoz vzorků mezi laboratořemi brněnská firma BringAuto.

Rozhovor

Autonomnímu autu budou jednou stačit kamery, souhlasí odborník na strojové učení Matas s Elonem Muskem

6. 3. 2022 ▪ 11 min. čtení

U Sokolova vzniká Vývojové centrum BMW Group, které se vedle autonomního řízení zaměří na asistenční systémy, elektromobilitu a digitalizaci. Testování má být co nejblíže realitě, bude možné simulovat jízdu na dálnici, ve městě i po okresní silnici. Ze čtyř vývojových center této značky umístěných v dalších evropských zemích bude to sokolovské největší a vedle šesti testovacích okruhů zahrne i dílny a laboratoře pro následnou analýzu získaných dat.

„Aktuálně probíhají asfaltovací práce na dvou okruzích, u kterých plánujeme spuštění zkušebního provozu v druhé polovině tohoto roku. Na zbytku okruhů probíhají zemní práce. Dokončujeme také budovy dílen a operačního střediska a začínáme najímat první zaměstnance do provozních stanic,“ říká David Haidinger, tiskový mluvčí českého zastoupení BMW.

Chytré město

Stáhněte si přílohu v PDF

Lidé nebo zboží

Z hlediska technologického, komerčního i psychologického se jako nejsnadnější jeví zavedení autonomních vozidel u přepravy zboží. Jednak mezi lidmi roste zájem o doručování přímo domů, což pandemie ještě citelně urychlila. Souvisejícím důvodem pak je nedostatek řidičů, s nímž se dlouhodobě potýká jak kamionová doprava, tak nyní i doručovací služby. „V zahraničí se už několik let dostává velké pozornosti autonomním nákladním vozidlům – dálnice, kde se kamiony pohybují nejčastěji, je totiž z hlediska systémů autonomního řízení relativně jednoduchá. Respektive je výrazně jednodušší než městské prostředí,“ vysvětluje Marek Vanžura.

Podle jeho slov se v městském prostředí velmi daří malým doručovacím robotům. Například estonská firma Starship Technologies už několik let provozuje elektrické doručovací roboty pro rozvoz jídla ve více než dvaceti lokalitách v Evropě a ve Spojených státech. Tento způsob doručování dává smysl i z environmentálního hlediska, protože rozvoz pizzy dvacetikilovým autonomním elektrickým vozítkem je šetrnější než ji vézt dvoutunovým autem. Autonomního doručovacího robota staví i pražský start‑up Vanilla Robotics, který v letošním roce plánuje pilotní provoz v Česku.

Podle Vanžurových slov směřují do výzkumu a vývoje autonomního řízení po celém světě každoročně miliardy dolarů. Už kvůli výši investic si už nelze dost dobře představit, že by došlo k opuštění tohoto směru.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chytré město.